Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
DA

Zdravíčko Dámy, Pánové a mistře

Jakožto pseudofilosof jsi nejsem jistý v tom jak je popsáno to pohybování světelného paprsku a to co vidí pozorovatel. Je li tohle místo, kde bych si mohl udělat ,,pevný,, základ. Tak nevidím důvod proč to neudělat. :)

Ve vlaku jsou ty špíglhodiny. Vlak buďto stojí nebo se pohybuje. Pozorovatel tuším stojí/sedí na perónu a ten vlak pozoruje.

Ty hodiny mají pevnou konstrukci tj neměnnou. Ten paprsek světla lítá sem a tam, stejně rychle a na stejnou vzdálenost. Ve vlaku ty hodiny jisto jistě nelevitují, jsou pevně přimontované k vlaku. Vlak, pokud stojí, tak se dá říct také, že je pevně spojen se zemí, skrz koleje. Přes koleje, perón a lavičku je s vlakem pevně spojen i sám pozorovatel. ...Co vidí? ...Vidí nikoliv co, ale jak. Jeho vjem je v průběhu času neměnný. A to může pozorovat odkud jen chce a odkud to jen jde, třeba i jen z vlaku.

Jiné je to v případě, že vlak jede. ...Co vidí pozorovatel? ...opět nikoliv co ale jak. Jeho vjem je v průběhu času dynamicky měněn. A to díky pohybu vlaku, potažmo těch hodin. Je to informace podaná tím vjemem co se mění, nikoliv dráha pohybu toho paprsku v hodinách. Ta by měla být stejná i kdyby se po vypuštění paprsku ty zrcadla pohybovali kolmo vůči paprsku rychlostí světla.

...Pozorovatel vnímá i samotný pohyb informace, nejen tu informaci. => dostává starší informaci, která je rovna tomu Vašemu ,,B,, To ,,zestárnutí,, odpovídá době za jakou se ta informace od vás vzdaluje (,,C,, je na kolejích, nikoliv ve vlaku) ,,A,, zůstává A.

Co z toho plyne? ...Já bych to shrnul do jedné jediné věty, kterou se ale obávám, jen tak někdo nepřijme. ...Kdo se nad ní, ale zamyslí, uvidí Einsteina i z jiného úhlu pohledu. ....,,Každý z nás je středem svého časoprostoru,,

...Mám to pochopeno správně či nikoliv?

0 0
možnosti
Foto

Nikoliv. Speciální teorie relativity (STR) popisuje efekty po odečtení zpoždění pozorovacích paprsků. Tedy jako bychom vše pozorovali paprsky, ketré mají nekonečnou rychlost.

Existuje i "vizuální podoba" STR, která je velmi málo známá a přidává k všeobceně známé kontrakci délky a dilataci času další deformační efekty. Výsledkem je tzv. Terrelova rotace a deformace objektů jako zdánlivý optický efekt. Něco jako když člověk strčí rovnou hůlku do sklenice s vodou a ona se mu pak jeví lomená.

0 0
možnosti
JM

Dobrý den, moc hezký článek!

Mám mentální problém s tím, že pokud při pohledu z nástupiště ubíhá čas ve vlaku pomaleji, tak ale při pohledu z vlaku je to to samé, ale opačně. Při pohledu z vlaku musí světlo v hodinách na nástupišti urazit delší dráhu než moje hodiny ve vlaku. Z toho plyne, že z vlaku se mi zdá, že čas na nástupišti ubíhá pomaleji, je to tak?

Co teď s tím? Co se stane, pokud ujedu ve vlaku nějakou dráhu a vrátím se na nástupiště a porovnám počet "tiků" hodin?

Díky, Jirka

1 0
možnosti
Foto

Bezvadná otázka, kterou jsem vysvětlil už dřív v jiném blogu: http://fikacek.blog.idnes.cz/c/454179/proc-neexistuje-paradox-dvojcat.html .

Situace je skutečně symetrická, asi jako kdyby se dva lidé vzdalovali od sebe a viděli se stále menší a menší. Taky v tom není problém.

Jenže u teorie relativity je problém v tom, že když má jeden člověk odstartovat ze Země a postupně získat až téměř světelnou rychlost, potřebuje k tomu buď obrovské zrychlení nebo malé zrychlení trvající velmi dlouho.

Podobné zrychlení potřebuje při obrátce. A právě zrychlení je to, co skutečně rozhodne o tom, kdo bude starší. Zrychlení totiž mění čas asymetricky.

Představeme si, že raketa startuje někde z vesmírného prostoru, kde není moc významná gravitace a jedno dvojče na to místě zůstane po celou dobu letu rakety. Dvojče s raketou musí zrychlovat a řekněme, že bude zrychlovat hodně. Dostane se do zrychlení, které je podobně velké jako u černé díry. To praticky zastaví čas pro dvojče na raketě. A tato situace už je asymetrická a způsobí onen rozdíl ve stáří dvojčat, až se pak setkají. Stejně zrcyhlení bude při obrátce.

Podstatou paradoxu dvojčat tedy není sama rychlost, ale zrychlení, které je nutné k dosažení té rychlosti.

0 0
možnosti
Foto

To je jen zrakový klam, vyvolaný pohybem tělesa. Jen v našich očích pane. Žádný čas neexistuje, natož aby se zpomaloval či zrychloval. Čas je jen naše lidská představa, protože stárneme. To, na co přišel Einstein, bude nejspíš nesmysl.

0 3
možnosti
Foto

Zrakový klam to být nemůže ani omylem, protože při zjišťování relativistických efektů se vůbec nepozoruje zrakem. Například, když se měří zkracování délek, měřidlo se uvažuje kontaktně, tedy jako bys ho přímo přikládal k měřeným objektům. Tedy je to vlastně, jako kdybys relativistické efekty "pozoroval" hmatem.

Kdyby se někdo snažil pozorovat relativistické efekty zrakem, vstupuje do toho pozorování právě optické zkreslení, způsobené zpožděním paprsků tedy tím, že nějakou dobu paprsky letí od pozorovaného tělesa. Pak ale nelze vidět ani relativistické efekty, protože ty jsou schované za touto optickou deformací.

Všimni si, že v tom blogu se neuvažuje zpoždění způsobené letem paprsků od vlaku k pozorovateli. Tedy vlastně se jakoby "pozoruje nekonečnou rychlostí", což je stejné, jako kdyby se pozorovalo kontaktně = "hmatem". V obou případech je zpoždění světelných paprsků nulové.

Je-li čas jen lidská představa, nebude problém, aby člověk čas zastavil. Ty to umíš? Jestli to nikdo neumí, není to lidská představa. Podrobněji o tom zde: http://fikacek.blog.idnes.cz/c/461850/chybicka-pana-einsteina-aneb-proc-neni-soucasnost-jen-iluze.html

Takže spíš bude nesmysl to, co říkáš Ty a ne to, co popisuje Einstein, což bylo ověřeno v tisících experimentů obrovským množstvím lidí. :-)

1 1
možnosti
MS

Máte pravdu, toto je snad nejnázornější příklad, jak si ujasnit pojem dilatace času (ještě jako pubescent jsem podobný výklad viděl a pochopil v knížce fyzika L.D.Landaua). Někde jsem se dočetl, že existuje i důkaz, podaný v urychlovači částic. Už nevím, jak to přesně bylo, ale princip byl ten, že radioaktivní částice s malým poločasem rozpadu emitovali na určité dráze nejprve malou rychlostí na stínítko, kde evidovali jejich počet a posléze stejné částice urychlili na rychlost blízkou rychlosti světla a opět zaevidovali jejich počet. Zjistili, že se za daný čas rozpadlo méně částic, než u částic s nízkou rychlostí - nebo-li částicím, pohybujícím se vysokou rychlostí ubíhal čas pomaleji.

2 0
možnosti
Foto

"Čas" těm částicím ubíhal stejně, jen v různých rychlostech docházelo k různým výsledkům rozpadu.

0 3
možnosti
TT

T79o17m57a30s 73T51r16n42k33a

18. 1. 2016 10:52

na co chapat neco co jen čeká na vyvracení..

např. foton má pozitivní kinetickou energii ale nulovou klidovou hmotnost.. podle mě musí mít analogicky i klidovou hmotnost ale tak malou že ji nedokážeme změřit .. a co graviton ?

0 2
možnosti
Foto

Chce-li člověk něco vyvrátit, musí to nejdřív pochopit, aby mohl přijít na to, kde jsou chyby. Takže Tvůj postoj je nelogický.

Jinak jsem si nešvim, že by nějak hrozilo vyvrácení teorie relativity, které byla prověřována už 100 let. Teorie relativity bude nanejvýš překonána tak, že je ukáže jako zjednodušený model, jako se to stalo Newtonově koncepci. Je dobré si všimnout, že i když je Newtonova teorie gravitace zjednodušením, stále je pro malé rychlosti úžasně přesná a lítaj podle ní poříd všechny rakety i družice. Podobné "vyvrácení" asi čeká i teorii relativity.

Vzhledem k tomu, že foton není nidky v klidu, je klidová hmotnost fotonu dost legrační záležitost. Foton má ale veškerou svou hmotnost z pohybu. Takže spekulovat o nenulové hodnotě jeho klidové hmotnosti je docela mimo mísu. Existence gravitonu zatím nebyla experimentálně ověřena.

1 0
možnosti
VK

Díky za zajímavý článek.

Prosím o odpověď na otázku: zpomalování času nastává i při malých rychlostech např. 10 m/s ve srovnání s 0 m/s?; je to ovšem tak malé, že to nelze změřit, že?

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS