Ale k tématu. Co se týka časových krystalů, pak je primárně řeč o exotickém stavu hmoty, nikoliv o podstatě času. Protože kdyby šlo o podstatu času, pak bychom museli akceptovat hypotézu, že čas má hmotnou povahu. A to už je hodně mimo. Nakonec i konstatování, že časové krystaly narušují globální časovou symetrii a nastolují diskrétní časovou symetrii systému, nic podobněho nepředpokládá. Naopak to jen dokazuje zoufalé tápání, jak si z hlediska současného poznání tento stav hmoty vysvětlit - tak se ho alespoň budeme snaží diskrétně nadesignovat na formátu času. A to, jak se to zatím jeví, moc smysl nedává. Co však smysl dává, je jistá teoretická možnost, že je za určitých podmínek možné překlápění spinů i bez dalších vnějších podnětů. Pokud se toto prokáže nadevší pochybnost, pak to bude velmi inspirativní model organizace hmoty. Že z toho není možné vytěžit žádnou energii je sice z pohledu našeho poznání pravda, ale to, že oba stavy mají nejnižší možnou energii, tedy že jde o základní stavy systému, může být nakonec stejnou analogií, jako že atom je poslední a nedělitelnou částicí hmoty. Jak víme granulace hmoty nemusí být z pohledu našich znalostí o částicové zoo definitivni. Neutrina (a jejich oscilace) myslím byla docela zářný příklad. Pojem nekonečně malých častic je už sice za hranicí standardního modelu, ale nic naplat, teď nás čekají kandidáti na částice pro gravitaci a temnou hmotu.

Naprostý souhlas. Nemám žádné připomínky k fyzikální podstatě zkoumaného procesu. Ale ten jev se jen velmi těžko dá označit za krystal a stejně těžko za něco, co má nějakou přímější vazbu na čas. A procesů v souladu s definicí je iv běžném životě spousta. Prostě jsme se chápání času ani o kousek nepřiblížili zkoumáním popisovaných procesů.

V naší poslední disputaci na pojmem čas jste mi přišel docela zabarikádovaný na pozicích současných definic a terminologie. Pak jsem Vás trochu sledoval a četl i Vaše jiné a starší články a Vy zase taková "konzerva", jak jsem si o Vás myslel, nejste. Dokonce i výrok: "Pořád nikdo totiž netuší, co je to čas, takže tyto "časové krystaly" o jeho podstatě neřeknou vůbec nic.", ukazuje, že máte s postatou času také jistý problém. A to i přesto, že s pojetím času souhlasíte a jak jsem z naší diskuse pochopil, se ho (tj. pojetí času) docela vehementně zastáváte. Dokonce i zde dáváte definici, že čas je konkrétní fyzikální pohyb. Jak se tedy srovnáváte se skutečností, že ani Vy přesně nevíte co je čas a přitom pojetí prostoročasu, tedy něčeho co z půlky nevíme co je, akceptujete? To, že něco vypadá, že to matematicky vychází a zapadá do kontextu, ještě neznamená, že to je přesně tak, jak se nám to daří zdůvodnit. Vždyť i funkčnost standardního modelu vychází jen z charakteristiky částic a jejich vázaných stavů, podstatu jevů však nevysvětluje. Pro mě je např. fyzikální pohyb fyzikální změna hmoty. Co je podle Vás příčinou a důsledkem fyzikální změny hmoty?

O jaký elementární proces se jedná?

To je dobrá připomínka. Ten špatný dojem ale asi vyplývá trochu z toho, že některé přesnější formulace o čase úmyslně neříkám. Mám přesnější představu o tom, co je to čas, ale neprezentuji ji, protože na jejím základě se již nějakou dobu snažím vytvořit matematicko-fyzikální model. Dokud ho nebudu mít hotový, tak s dalšími informacemi o mé představě času na denní světlo asi nevylezu. :-)

Momentálně jsem omezil volbu toho, kterým "materiálním" procesem je čas na dvě konkrétní možnosti, mezi kterými se zatím neumím rozhodnout. :-(

Ale asi bych měl mít více odvahy a otevřeněji publikovat své úvahy o čase. Tak tady jen dávám odkaz na mou starou přednášku na MFF UK v roce 1989, kde se tím tématem zabývám. Jsem teď již dál, ale základní principy správného řešení tam už jsou. Samozřejmě jsou tam ale i věci, které dnes považuju za nesmyslné. :-(

http://www.fikacek.cz/609194082-technologie-vyroby-casu.html

Čas je nejspíše vztah.

Čas je konkrétní fyzikální pohyb, na nějž vztahujeme všechny pohyby ve vesmíru.

Závěrem to vystihujete naprosto přesně.

Zvláštní je, že u světla to funguje. Elektrické pole periodicky budí magnetické a pohybuje se, bez dodávky energie do "nekonečna".

Přečetl jsem to celé, ale nejsem si jistý, že jsem tomu porozuměl. Asi je to na můj maličký mozek moc složité.

To se mi taky často stává. Ale zjistil jsem, že většinu nepochopitelných textů po pátem přečtení dávám. :-)

Tak až večer rozsvítím lampu, budu myslet na to, že jsem vytvořila proud "časových krystalů". Snad jsem tedy nežila marně... Mám ráda Vaše články, i když někdy tápu ve tmě. Možná je potřeba rozsvítit.

Mam v zahrade slunecni a cas uz nehraje takovou roli jako v detstvi, ale diky za zajimavy clanek