Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Pokud by realita neexistovala mimo naše vědomí, znamená to, že nepijeme vodu, nedýcháme, nejíme, nestavíme. Zkuste minutu nedýchat.

0 0
možnosti

Spíš jde o tu viděnou realitu. V blogu je již zmíněno, např. předměty jsou černobílé - barevnost vystupuje až filtrací spektra a až je tomuto oddělenému signálu přiřazen jeden barevný atribut (lidské oko to umí našidit kompresí, jaká je použita ve formátu JPG, aby se ušetřilo na "datových linkách" a "datovém toku") a spolu s porovnáváním se "zkušenostní databází" ohledně tvaru a barev se následně interpretuje obraz reality, který vyhovuje především nám. Řada testů dokazuje, že každý vidí v detailech něco jiného, ale zhruba vidíme to samé díky stejným zkušenostem a mechanismem zpracování. Zvíře, podle specializace, spíš zvýšeně vnímá to, co mu nabízí únik (volný průchod) nebo kořist - ostatní je pro něj podružné a nemá k těmto vytvořené asociace - nepotřebuje je a to se odráží na míře abstraktního myšlení atd. Nějakému případnému šedivému emzákovi mohlo lépe posloužit jiné evoluční řešení, třeba na bázi interference a tak vnímat realitu skrze niance interferenčních šmouh, které po "zkušenostním" zpracování dají třeba vektorovou grafiku a pro něj by byla taková interpretace reality naprosto důvěryhodná.

1 0
možnosti

L69u85d26ě96k 26T42o59n48d54r

10. 11. 2017 13:59

Výte co je fascinující? Když jsme vzhůru, jsme si jisti, že prožíváme a vnímáme realitu. Ale každou, každičkou noc naše vědomí odchází někam pryč... když spíme. Naše vědomá mysl je vypnuta. Odpočívá. Ale každému z nás se zdají sny (i když si je v narosté většině nepamatujeme). A všechny sny jsou dokonalou "virtuální realitou". Aspoň ty moje. Moje sny jsou barevné, zvukové, (širokoúhlé, Dolby stereo :-) i s vůněmi, dokonale prokreslené do každičkého detailu (kam se na to hrabou počítačové hry) ve kterých prožívám i všechny možné opocity, nálady a emoce. Mám sny strašidelné i radostné, smutné i veselé... A nic z toho není "realita". Ale má mysl není schopna uvědomit, že to není realita, ale jen sen. Dokud se neprobudíte nejste schopni si uvědomit (Za celý svůj dlouhý život jsem měl jen 3 sny, ve kterých jsem si uvědomil, "že tu něco nehraje", že to je "divné", že to co prožívám je sen.) To je přeci úžasně fascinující. V naší hlavě máme vlastní "virtuální vesmír" uprostřed okolního "reálného vesmíru".

A ještě jedna záhada. Vědci tvrdí, že sny jsou produktem našeho muzku. Fajn. Ale jak je možné, že mozek je zároveň tvůrcem těch "filmů" našich snů a zaroveň si není schopen uvědomit, že je to on, kdo je vyrábí. Tvůrce není schopen si uvědomit, že tvoří. Je to jako kdyby např. jeden jedinný šachista hrál za obě strany, za "bílé" i "černé". Což je v realném světě nemožné, protože zároveň zná všchny své tahy i všechny tahy "protihráče" na které pomyslí. Takže je nemožné "hrát sám se sebou". Ale mysl ve spánku dokáže vytvořit vyrtuální svět a zároveň "být překvapen, vyděšen, rozradostněn..." tím co prožívá. Je to tak absurdní, až je to fascinující. Jako kdybyste vyskočili zpoza rohu a vykřikli "bububu..!" a zároveň byste se sám sebe vyděsili k smrti, protože jste "to nečekali", že vás chce někdo (vy) postrašit.

To je fascinující! Kam se na to hrabe Velký třesk... ;-)

3 0
možnosti
Foto

Dovolil bych si upřesnit. Ve snech zatlačuje naše podvědomí naše vědomí a sděluje mu, co je nejpodstatnější.

0 0
možnosti

L24u80d51ě34k 32T24o13n62d86r

10. 11. 2017 13:37

Promiňte, můžete mi někdo potvrdit a dokázat, že nejsme v Matrixu? Že je okolo nás opravdu reálný "svět", bez ohledu na to jestlí tu jsme nebo nejsme?

Pane Fikáčku, Brunnere, Wintere... paní Jogheeová... Opravdu existujete? Jste si tím jistí? A jak to dokážete? Co když jste jenom projekce Matrix v mém vědomí a já jsem projekce Matrixu ve vašem vědomí, ale v "realitě" neexistujete? Co když jsem jenom já a vy ne? A co když nejsem ani já, ale jen Matrix, který si hraje svou šílenou "počítačovou hru" ve virtuální realitě?

Tedy... Já si svou existencí jistý jsem. Stejně jsem si jistý existencí Matrixu. Ale o vašich existencích mám pochybnosti. ;-)

0 0
možnosti
Foto

Problém je už v tom, že všichni jsou si svou existencí jistí. :-) Chtělo by to najít důvod, proč zrovna Vy. Já ho nevidím. Neexistuje princip, jak rozhodnout. Ptoto je asi pravděpodobnější, že všechna vědomí jsou rovnocenná.

Navíc nechápu, proč by mě všechna ostatní vědomí na slovo neposlouchala, kdybych já byl jejich tvůrce. Dále také můžeme sledovat vývoj vědomí do dětství, jeho vznik. Jestli se ostatní vědomí alespoň trochu podobají mému, je logické, že vědomí nemůže vzniknout bez interakce s okolím.

Také solipsismus není schopne vysvětlit, kde se to jedno vědomí vzalo, když ani oni si nepamatuje, že by trvalo věčně. :-)

0 0
možnosti

S "realitou" to takhle asi je, jen bych chtěl dodat, že pro lidi z mého okolí, kteří se o vědu nezajímají, jsou tyto informace děsivé a drží se zoufale své reality. Někdy se jim nedivím. Vnouček hodně protestuje, když mu do čtené pohádky, záludně, vsouvám jiná slova. Dospělí reagují podobně.

0 0
možnosti

R^+1

Čtením nebo nasloucháním dojde k zapnutí "domácího kina" v hlavě a můžeme tak dovytvářet realitu z asociací - proto většinou každý řekne, že kniha je lepší než film, protože film tu vizuální stránku servíruje natvrdo. Po nějaké době dojde k jakémusi vyrovnání mezi tím, co chtělo být viděno a skutečně bylo viděno, takže každý ma jiný pohled na věc, i když všichni zažili naprosto to samé.

1 0
možnosti

Přesně tak. Interpretace reality je v režii vlastní "signální soustavy" s neustálou konfrontací toho, co jsme si pojmenovali a s něčím dalším asociačně svázali. Kde není asociace a tudíž nemožnost adekvátní odezvy, nezbývá nic jiného, než "signál" z mnoha vstupů uložit, na který se bude asociačně vázat další - takto si děti vytváří vlastní obraz reality, který ověřují z mnoha stránek a utvrzují jej. V případě "poruchy" např. po mozkové mrtvici nebo po požití nějakého chemického preparátu, po čemž nemusí být patřičná asociace na podnět dohledána, aproximuje se z jiné interpretace reality a není neobvyklé, že takto "postiženému" člověku se třeba změní před očima golfová hůl v hada. Viděná záměna se stává i normálně, podle toho, jaká první asociace dotváří realitu a protože máme možnost porovnávat i jiné (kalkulovat), omyl si ihned uvědomíme. Horší jsou situace, kdy už není co aproximovat a namísto dočasné rozmazané skvrny, kterou skutečně nemocní vidí z důsledku nerozpoznání předmětu, tedy vidí přesně to, co zaznamenávají světlocitlivé buňky sítnice, tj skutečnou realitu, mozek "spěchá" s libovolnou náhradou, aby byl obraz reality celý v nějakém kontextu - jedné nemocné přešel po nemocničním pokoji malý kominíček s žebříčkem a nebylo možné ji tuto "realitu" vymluvit, stejně jako jednomu od narození slepému, kterému byl chirurgicky navrácen zrak a jeho mozek si nedokázal interpretovat vzdálený horizont s vrcholky hor (což dokázala jeho malůvka s kudrlinkami jakoby dětskou rukou), jeho obraz reality byl méně komplikovaný a ke zlepšení došlo až časem. Někdo by mohl namítnout, že v době digitálních foťáků je možné cosi vyfotit, třeba koloběžku a všichni se shodnou na tom, co se na obrázku nachází, ale proč se shodnou? Protože všichni mají koloběžku zaznamenanou v subjektivních realitách vlastních "signálních" soustav. Dítě, které si ke koloběžce nevytvořilo asociaci, může vidět jen spleť známých trubek z ohrádky, jako každý něco jiného v Rorschachově testu.

2 0
možnosti

Ráda Vás čtu.

Jo, "dálková" jsou bezva, ale baterka jaksi romantičtější. Spokojím se s malým výsekem, občas sotva pojmu i ten.

3 0
možnosti
Foto

Jakákoliv "dálková" jsou stejně ve vesmíru jen maličké světýlko sirky. Svítí málo a velmi krátce. :-)

1 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS