Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K77a42r41e50l 22F65o13l71t78ý48n 4457768196883

Dobrý den, měl bych na pana doktora Fikáčka malou teoretickou otázku. Uvažujme pozorovatele v klidu vůči souřadnému systému x, y, z a to v bodě (0, 0, 0). V čase t=0s těsně kolem něj prolétne kosmická loď rychlostí 0,9násobku rychlosti světla ve směru osy x, přičemž současně vyšle foton ve stejném směru. V čase t=1s (při c=300.000 m/s) se foton pro nehybného pozorovatele nachází na ose x v bodě, který je od něj ve vzdálenosti 300.000m, a loď v bodě vzdáleném 270.000 m; foton má tedy z jeho "pohledu" náskok před lodí 30.000m. Z "pohledu" pozorovatele v lodi má však foton ve stejném čase (t=1s) náskok před lodí 300.000m. Není možno, že se pak nachází přinejmenším na dvou místech najednou, z "pohledu" každého z pozorovatelů jinde? (Fakt je, že jsem neměl čas na to, lámat si hlavu s dilatací času nebo kontrakcí délek, v čemž bude možná ten problém ;-).) Děkuji za odpověď.

0/0
9.12.2017 1:06

J64a10n 83F57i71k13á55č78e21k 1585582

Pro každého pozorovatele se foton nachází na jiném místě, ne však pro jednoho pozorovatele (což je údajně příklad kvantové mechaniky).

V analogii to lze velmi snadno vysvětlit rotací. Představme si, že každý pozorovatel může měřit jen vzdálenost na ose svého pohybu. Tedy, leží-li třeba jakbo na silnici před ním, je schopen přesně změřit, že bylo např. 5 metrů od jeho startu, když k němu dojde.

Druhý pozorovatele startuje z téhož místa jako první, ale nesměřuje k jabku, ale pohybuje se kolmo k ose start-jabko. A protože může měřit jen na své ose, zjišťuje, že vzdálenost mezi startem a jabkem je pro něj nulová. Je to dáno otočením směrů těchto dvou pozorovatelů.

Naše 3D vzdálenost se dá totiž chápat jako stín skutečné 4D vzdálenosti, třeba těch pěti metrů. Když se pohybujeme ve směru 4D vzdálenosti, pak jim registrujeme přímo tak jak je (špagát mezi startem a jabkem je položen na silnici a Slunce svíto kolmo shora).

Když se ale pohybujeme jiným směrem, je to jako bychom ten špagát naklonili. Čím více ho nakloníme, tím bude jeho stín (naše 3D vzdálenost) kratší. Když bude kolmo k silnici, bude jeho stín bodový.

I s obrázek je to v mém bloku tady: https://fikacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=500021

0/0
9.12.2017 7:35

J80i98r89k58a 37B74r95u81n76n88e21r 4568852729597

Chápu (poměrně) jak to myslíte, ale trochu mi tam nepasují fotony, které se z toho vlnění elektromagnetického pole vyjmout nedají bez jejich zániku.

0/0
8.12.2017 23:42

J49a45n 30F16i80k95á41č12e67k 1975672

Nemá to nic společného s elektromagentikcým polem. :-)

0/0
9.12.2017 7:36

J76i47r65k95a 98B31r81u91n40n66e23r 4228502729487

Sakra, čemu má člověk aspoň trochu věřit, když je chudák bez vysokého školení z fyziky, ale ani úplně blbej? Kdysi jsem pozorně četl v knize (od fyzika), že foton je v podstatě vzruch ve všudypřítomném elektromagnetickém poli a dokud existuje je s ním spojený a pokud interaguje např. s elektronem a znovu ho opustí, je to už nový vzruch.;-)

0/0
9.12.2017 21:45

J93a41n 98F52i53k96á84č22e62k 1195572

No, v tom problém není. Jen kvantová mechanika se netýká jen elektromagnetického pole, ale všech polí, ktreých jsou desítky.

0/0
10.12.2017 8:49

J14i77r61k48a 96B31r60u69n97n58e26r 4798892899737

Jak se tedy "smíří" foton spjatý s elmag. vlnou s hmotovou vlnou?

0/0
10.12.2017 22:12

J93i41r92k36a 33B79r43u41n11n10e12r 4248532699907

Pilotní vlnou.

0/0
11.12.2017 2:58

J35a12n 86F50i26k14á39č91e68k 1905612

Foton je částice (vlnový balík, jako každá částice) a pilotní vlna ovlivňuje jeho pohyb. Nikde žádný problém. :-)

0/0
11.12.2017 15:05

M73i89c77h60a19l 62S79e12d52m29í36k 3859775706451

Jestli to dobře chápu, tak každá částice by měla mít svoji pilotní vlnu z důvodu směru šíření a frekvence odpovídající hmotnosti/energii částice. Nedovedu si představit, že by vlnící se prostředí nezávislé na částici mohlo způsobovat pozorované jevy, ale třeba se pletu. Potom by zřejmě nešlo pilotní vlnu a částici od sebe oddělit, a máme trochu jinak vyjádřený vlnově částicový dualismus.

0/0
8.12.2017 8:26

J60a48n 93F17i16k98á16č32e24k 1925482

Nee. Existuje zřejmě vícerozměrná časoprostorová "supratekutina", ze které jsou vytvořeny všechny částice a plavou v ní. Ano, je to názorná vlnově částicová dualita.

Koukněte na to video. Tak je názorně převedeno, jak vlna, na které plave částice, způsobuje interferenci polohy částice.

Nicméně částici od vlny oddělit lze, asi stejně jako lze kus ledu, který vznikl z vody, z té vody vyjmout. Tomu pak Kodaň říká kolaps vlnové funkce. :-)

0/0
8.12.2017 8:35

Z73d68e64n49e33k 45S70l98a68n50i33n49a 1924616733664

Jiz A. Einstein se vymezoval proti pravdepodobnostni interpretaci vlnove funkce slovy God does not play dice with the universe. Vzdor tomu Nobelovu cenu dostal za uspesnou aplikaci (uz v r. 1905) Planckovy kvantove hypotezy na fotoelektricky efekt.

Proti samotnemu kvantovani energie vyhrady nemel. Dokonce ani proti pripisovani vlnove povahy casticim. Jen usiloval o neco obecnejsiho, nez kvantova mechanika sama, s cimz avsak nepokrocil.

Kvantova mechanika pravdepodobne zacne selhavat, az se lidstvo propracuje k dostatecne vysokym energiim.

+1/0
8.12.2017 7:03
Foto

W48a15l74d11a 72W54i68n78t52e73r 6837559801679

R^ Ony ty dostatečně vysoké energie už jsou zastoupeny hmotou, kterou můžete vzít do ruky a skutečně v této záležitosti kvantová mechanika selhává, respektive není rovnítko mezi mikro a makro - viz "kočka" v blogu...

+1/0
8.12.2017 12:31
Foto

W66a62l66d69a 87W20i47n13t95e90r 6247779121939

Nemusíme se třeba shodnout na "pilotní vlně" (čert vem), ale každopádně je to zajímavé počtení R^ Díky.

+1/0
8.12.2017 1:04

I36v98a 11D54o41l41a67n27s48k91á 2753286100850

Pokud jsou mozne dve teorie na jeden problem, pak je vic nez pravdepodobne, ze existuji i nejaka treti potazmo ctvrta. Jsem zvedava s cim veda na tohle tema prijde priste. :)

0/0
8.12.2017 6:25
Foto

F95r58a61n25t28i11š82e69k 81K32š72í62r 2299456195

Až vydáte knihu s touto tématikou, ihned si ji koupím. R^

+1/0
7.12.2017 11:38

J82a85n 93F51i73k51á53č72e38k 1235482

Nejdřív udělám blogy na jednotlivé tajemnosti kvantovky a pak tu knížku, jo? :-)

0/0
7.12.2017 11:59
Foto

F98r49a24n74t93i69š20e60k 16K46š39í97r 2599116215

Už se těším. :-)

0/0
7.12.2017 15:02

V26e77r80o78n22i32k18a 65E15x81n75e36r44o51v85á 2326121797119

Křesťani říkají fyzikům: "Vy nevíte jak vznikl vesmír ale my ano, stvořil ho bůh". Tím ale jenom problém přesunuli z otázky jak vznikl vesmír k otázce jak vznikl bůh a navíc ještě přibylo množství dalších otázek ohledně vlastností a jednání boha. Podobně s pilotní vlnou - elektron nám prochází vždy jenom jednou štěrbinou, paráda, ale jak je zajištěna ta interakce s pilotní vlnou, že po ní klouže a jaké jsou její další vlastnosti...? Pilotní vlna má dobrý význam při popisu částice, ale jak by vypadala při popisu Schodingerovy kočky? Každopádně pilotní vlna je pouze jiným pohledem na systém, který je popsaný vlnovou funkcí. Nepopíše/nevysvětlí proces měření, ten hlavní problém KT. Proto de Brogliho pilotní vlnu velcí fyzikové už dávno opustili.

+2/−1
7.12.2017 11:16

J43a55n 16F38i13k51á67č38e71k 1525872

Ona ta vlna je zřejmě to, čemu se říká kvantové vakuum. Z ní vznikají jak virtuální, tak reálné částice. Tedy interakce je přirozená.

Na rozdíl od Schrodingerovy vlny, která je jen pravděpodobnostní, je reakce pilotní vlny s částicí daleko jasnější a logičtější. Je hodně velký nesmysl představovat si, jak nějaká "nemateriální" pravděpodobnostní vlna ovlivňuje pohyb materiální částice. Je-li vliv pilotní vlny na částici nejasný v detailech, je působení Schrodingerovy vlny esoterický nesmysl. :-) Schrodingerova vlna je jen zdeformovaná podoba vlny pilotní, nic jiného.

Proces měření je s pilotní vlnou zcela bez problémů. Prostě impuls, který dá pozorovací částice částici pozorované změní její stav. Ostatně stejně se to chápe i v Kodani. Problém měření je tak úplně stejný jak pro Kodaň tak pro pilotní vlnu, tedy nemluví zatím ve prospěch ani jedné z nich.

Fyzikové pilotní vlnu opustili proto, že nebyli schopni dát dohromady její matematický model a tak přešli na model jednodušší a povrchnější, i když fyzikálně nesmyslný. Jako ten Ptolemaios. Je to mix setrvačnosti, zvyku, nesnadnosti nalezení matematického modelu, co je donutilo k prozatímnímu pokroucenému řešení. Ostatně bych si všiml, že Kodaň ani není žádná interpretace. Je to jen pozitivistický povrchní popis jevů bez pochopení, logiky a fyzikálního smyslu.

Ostatně, kdyby to bylo dobré pochopení, nevznikly by za 90 let desítky jiných interpretací, které je dokazují nekvalůitu Kodaně. A velkými fyziky bych zas tolik neargumentoval. Pravda nejde odhlasovat, a to ani hlasy těch nejlepších. Kdybychom dali na autority, stále bychom byli u Aristotela a jeho primitivní fyziky. Jediné, co rozhoduje je pravda a ne autorita.

Navíc bych upozornil, že všechny nové koncepce vznikaly proti mainstreamu, takže správné řešení musí jít proti mainsteamu, to je jeho nutná podmínka. Věda není církev, aby u ní rozhodovala autorita. To je vždy degenerační. :-) Mainstream se ostatně skládá výhradně z koncepcí, které dřív maintream nebyly

+4/−2
7.12.2017 11:58

V43á50c62l83a36v 93M57á43c35h76a 1412573689217

a jak je to s pilotní vlnou a s dvouštěrbinou? dokáže vlna rozvlnit foton tak, aby dopadl jinam, než na přímku? a dokáže vlna predikovat polohy světelných čárek?

+1/0
7.12.2017 10:56

J92a83n 26F63i60k17á94č79e98k 1765212

No, to je její hlavní přednost. Pilotní vlna krásně vysvětluje inteferenci i jedné částice, protože interferuje vlna, ne částice. Vlna, která částici "nese" nebo přinejmenším výrazně ovlivňuje, prochází oběma štěrbinami, i když je tam jediná částice, která pochopitelně prochází jen jednou štěrbinou.

Tedy principiální vysvětlení snadné a elegantní (viz přiložené první video). Pilotní vlna ale zatím nemá, žel, dobrý matematický model, takže s přesnou matematickou predikcí je problém. :-( Stejný jaký měl Koperník se svou ideo, dokud mi správný matematický model nedodal Kepler.

0/0
7.12.2017 11:16

V20á49c76l36a53v 92M45á22c27h47a 1352733599257

dobře, potom mě zajímá, jestli lze pozorovat foton, který dopadne jinam, než dle částicového modelu... přecejen z existence pilotní vlny by se takový měl někdy objevit. Tohle bude asi základní znalost, ale omlouvám se, nemám ji.

0/0
7.12.2017 12:01

J90a74n 67F53i34k11á96č47e26k 1205672

Celý interferenční vzorec na stínítku je důsledek toho, že pilotní vlna ovlivňuje pohyb částic a ty se pak nechovají jen částicově, tedy neletí rovně. Viz v metafoře lodička na vlnách.

Problém při pozorování, kam částice za stínitkem letí, je v tom, že další pozorování do částice praští takovou silou, že ji utrhne do pilotní vlny a částice se pak opět začne chovat částicově, to jest letí bez vlivu vlny "rovně".

0/0
7.12.2017 12:16

V50á74c21l45a91v 62M50á84c72h26a 1542793179817

ok, dejme tomu, že tedy nepozoruju nějakou náhodnou vlnu, ale fotony, které jsou ovlivněny pilotní vlnou, která je rozdělí podle nějaké jednotkové (pravděpodobnostní) míry.

jak se tohle liší od pravděpodobnostního popisu? a co ta kočka v krabici, je mrtvá nebo živá?

teď chvíli o kočce, jestli jsem to pochopil správně.

Podle mě tu máme dvě možnosti - 1, buď je napůl živá a napůl mrtvá, 2, je buď živá nebo mrtvá a já to nezjistím, dokud na ní svět nekoukne. Připadá mi, že se snažíte rozlišit mezi těmito dvěmi možnostmi. Podle mě jsou ale tyto možnosti vlastně identické.

0/0
7.12.2017 15:02

J82a95n 45F51i73k67á19č66e48k 1685422

Ne, tak to není. Pilotní vlna zavede částici na zcela přesné místo.

V metafoře, když pustím lodičku na vodu a vlním s vodou třeba v nějaké nádrži tak, že mám přesný matematický model toho vlnění, můžu spočítat, kde přesně lodička skončí.

Pouze tehdy, když ty vlny nevidím a usuzuju na ni jen z toho, že 1000x pouštím lodičku a koukám, kam dopluje, pak teprve dostanu pouze pravděpodobnostní popis, tedy Schrodingerovu vlnu, která je jen pravděpodobnostní.

Ta kočka je vždy jednoznačně živá nebo mrtvá, jen dokud krabici neotevřeme, nevíme to a v hlavě se nám "zmítají" obě možnosti. Ve skutečnosti je ta kočka ale dávno buď mrtvá nebo definitivně živá. :-) Takže 2 je správně.

Nejsou to dvě stejné možnosti, protože můžu dát kočku do místnosti a k ní chlapa (ve skafandru). O uvidí třeba, že je kočka mrtvá a taky bude. Já 5 let do místnosti nevlezu a budu si hloupě myslet, že je napůl živá a napůl mrtvá. :-)

+1/−1
7.12.2017 16:15

V37e36r74o74n23i71k32a 66E67x12n28e33r75o35v83á 2836871867979

Měřitelné výsledky se od pravděpodobnostního popisu neliší. Pilotní vlna měla být pokusem o vysvětlující mechanizmus jak to funguje, ale nakonec neúspěšným. S tou kočkou - podle kvantové teorie platné od jejího vzniku až doposud, je kočka před otevřením krabice v "kvantové superpozici" živá - mrtvá ; můžete si představit že je současně živá i mrtvá, nebo si to představit nemusíte. Jedním z rysů kvantové teorie je, že neumožňuje si představit, co se v přírodě skutečně děje

0/−1
7.12.2017 17:00

J46a93n 60F70i50k15á60č94e52k 1525582

Pravděpodobnostní vlna nemůže způsobovat reálné výsledky, to je nesmysl. Z toho je jasné, že tato interpretace je nesprávná a naivní. Jedině reálná vlna může mít reálné důsledky. Z toho je jisté, že to musí být fyzikální vlna a ne pravděpodobnostní. Ta je jen pokřiveným odrazem pilotní vlny. Pilotní vlna je neúspěšná asi jako ten Koperník. :-)

S tou kočkou to už je ale úplná kravina. Co je to za nesmyslné sdělení "podle kvantové teorie". Ta má desítky interpretací. Tak podle které? :-)

A i podle nejhorší z nich, Kodaně, je úplně jasné, že když je radiokativní částice pozorována čidlem, kolabuje vlnová funkce. Takže od čidla už proces není kvantový, ale klasický. Schrodingerova kočka je tak hloupost od začátku a Schrodinger ji dokonce vymyslel proto, aby ukázal, že je tady problém v interpretaci. Neznám fyzika, který by bral tuto kočku vážně. Tu berou vážně jen ti, co kvantovce už vůbec nerozumí. :-)

Kvantová teorie neumožňuje představit si, co se tam děje jen těm, kdo ji nejsou schopni pochopit. :-) Dalo se to tolerovat za dob Feynmana, když ještě byla věc málo promyšlená a bylo málo experimentů. Dnes je nepochopitelnost kvantovky spíše dokladem, že člověk nad věcí nepřemýšlí a jen opakuje stařičké naivní názory. :-)

+1/0
7.12.2017 20:05

V83e36r52o13n64i36k75a 19E58x53n32e23r49o78v64á 2716681257889

Část z těch hloupostí co tu píšete jsem vám už vysvětlovala ale jak vidím je to marný. Můj názor na vás se shoduje s tím co si o vás myslí fyzikové, co fyziku vystudovali. Můžete tady akorát dělat dojem na ještě větší amatéry

+1/−1
7.12.2017 20:48

J82a31n 78F50i31k47á76č64e33k 1685612

Ano, je to marný, protože já uvažuju. :-) A mechanické opakování stařičkých naivních názorů bez logické konzistence a uvažování není to, co by mě přesvědčilo. :-)

Vidím, že ve fyzice máte velice chabý přehled a ve filosofii taky, neboť ve vědě nikdy davový názor nic nepřinesl a není kritériem pravdy. To je přístup akorát církve nebo marxismu-leninismu, ale ne vědy. :-)

+1/−1
7.12.2017 20:57

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz