Pane Fikáček,

ano, uvědomuji si, že ani znalosti, ani logiku na to abych mohl diskutovat s vámi nemám, ale právě proto si dolovím ještě jednu otázku :

"P.S.: Materialismus předpokládá že náš vesmír vznikl z multivesmíru."

Naprosto jasné, až na to jak vznikl multivesmír a kdy materialismus dokázal jeho existenci? Jde právě o to, že jestliže materialismus nedokázal existenci multivesmíru a jen v něj věří, tak je to víra stejná jako na toho dětského pánbíčka.

On je jeden malý rozdíl. Existuje několik koncepcí multivesmíru, všechny jsou matematicky velmir propracované a matematicky logické i konzistentní, a obsahují mechanismy vzniku vesmíru. A bez diskuse existují jevy, které se už ocitají mimo náš vesmír (kvantová provázanost). Všechny tyto hypotézy jsou asi miliónkrát propracovanější než idea boha, a 100 x lépe podložené pozorováním v realitě.

Srovnávat je s bohem, je asi jako srovnávat existenci dinosaurů s existencí hejkala. Bůh je jen čistý výmysl, který se svou kvalitou nedá srovnávat s vědeckými hypotézami multivesmíru. :-)

Dovolím si reagovat na výrok od pana Trinkewitze:

"Ale pro materialistické pojetí stále více svědčí pokračující a nekončící pokroky přírodních věd."

Pokračující a nekončící pokroky přírodních věd jsou základem a tvorbou světa a vesmíru? Vědci tvoří řekněme vlastnosti kvantového vakua? Nebo je to tak, že vědci pouze a jen popisují jak vesmír funguje a měří jeho vlastnosti ?

To, že věda přírodní zákony neustále precizuje, o nich téměř nic nevypovídá, protože rozhodující otázka je, kde se ty zákony vzaly a proč ( v případě našeho vesmíru) mají hodnoty jemně vyladěné, aby vznikl stabilní vesmír. Věda skutečně činí pokračující a nekončící pokroky, ale zároveň zjištuje, že vše je neuvěřitelně složitější, jemně vyladěné, vzájemně závislé.

Jak odpovídá materialistická věda na tyto otázky : kde se vzaly fundamentální entity, jejich konstanty, na biologické otázky, jedině tak, že je všechno NÁHODA.

Nevím, kde se ve vás bere ten optimismus, že pronikání vědy do hloubky vlastností světa svědčí o materialismu,. Opak je pravdou, svět v hloubce je tak složitý, že působení materialistické náhody je velice, velice nepravděpodobné

Jinak mě, jako absolventa VUMLu docela pobavil váš odkaz na dialektický materialismus, ten byl řece již dávno odván na smetiště dějin. A je vidět, že se jím řídíte dodnes, protože nedokážete postavit správnou otázku.

Milý Pepo. Musíš chápat pojmy a myšlenky, o kterých se mluví. Jakmile tohle chybí a jen nesmyslně skládáš slova k sobě a logické zákony je nespojují, nedává celkem smysl. Kolik hloupostí jsi byl schopen naplácat v pár odstavcích.

Hlavní otázka vůbec není, odkud se berou zákony, ale odkud se bere všechno. To, že ses soustředil na zákony, jasně ukazuje, jak deformovanou máš mysl. :-) Úplně nesmyslná otázka je "proč" se vzaly. Ta jen ukazuje, že věříš na nějakého dětského pánbíčka a dáváš tomu předsudku přednost před uvažováním.

Jak nesmyslně "uvažuje" a jak povrchně kloužeš bez pochopení věcí jsi ukázal ve větě: "zákony vzaly a proč ( v případě našeho vesmíru) mají hodnoty jemně vyladěné, aby vznikl stabilní vesmír.". Ten antropický princip se netýká existence vesmíru, ale existence života. V tomto duchu tady produkuješ jen emoční nesmysly.

Právě že materialismus neodpovídá na otázku původu náhodou, ale zkoumá objekty a zákony, které něco vytvořily. Jen to, pochopitelně, u některých věcí nevím. Náhoda je čistě idealistický termín, a věřící označují původ všeho jako náhodu, jen ji pojmenovávají slovem bůh. Náhoda=bůh= nevím. Bůh totiž nic nevysvětluje. Srovna bych si třeba náboženskou představu božího stvoření zvířat, která nevysvětluje vůbec nic a podrobnou, milióny faktů podloženou vědeckou představu evoluce.

Těch pitomostí, cos tady napsal, bylo hafo. Ale napsat, že "působení materialistické náhody je velice, velice nepravděpodobné", to už je fakt kardinální kravina. Vůbec ani nevíš evidentně, co je náhoda a co je pravděpodobnost. Neboť bys věděl, že náhoda nemůže být pravděpodobná. Náhoda je to neurčené v pravděpodobnosti. Ale je mi jasné, že to stejně nepochopíš. Stejně jako, že náhoda je čistě idealistický koncept. Kdo si vymyslí, že materialismus zdůvodňuje vznik všeho náhodou, očividně ani nezačal uvažovat. (Všiml bych si, že jako první jsem označil ve svém blogu za nesmysl kvantovou náhodu, která je zdrojem esoteriky ve fyzice.)

Souhlasím s blogerem. Je to problém filosofie - ontologická otázka pojetí světa idealistického nebo materialistického. Nelze ji rozhodnout. Ale pro materialistické pojetí stále více svědčí pokračující a nekončící pokroky přírodních věd.

Primitivní materialismus uznával jenom hmotu, kterou lze zvážit. Tvořivý dialektický materialismus pracuje s pojmem "objektivní realita" a zahrnuje i její nevážitelné projevy. Tvořivý je v tom, že žádný poznaný přírodní zákon nepovažuje za konečný a připouští jeho další a nekonečné precizování. Tedy v tom, že objektivní realita je neomezeně poznatelná, ale nikdy nemůže být konečně poznaná.

A nikdy zcela poznaná být nemůže. Protože životnost galaxií, sluncí a planet, a na nich možné existence uvědomělé formy objektivní reality (např. druhu homo sapiens na naší planetě) není nekonečná, ale nutně skončí v čase, podstatně kratším než miliarda pozemských roků.

Hegelova dialektika se mi líbí a s konečností všeho víc než souhlasím. Viz třeba "Proč je nekonečno pavěda": https://fikacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=597669 .

Jenže pojem "objektivní realita" je jen o něco méně naivní než mechanický materialismus 18. století. Nic není zcela objektivní a realita je jen obraz zjednodušeně vykreslující okolní svět, který přímo nevidíme. Blíže viz "Proč je realita jen v našem vědomí a proč není zcela pevná": https://fikacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=631821 .

Co je skutečně primární lze přímo odvodit z reality jako každý axiom. Je to stejně jisté jako geometrické axiomy. Není nic jistějšího. Stačí je pozorovat a znova pozorovat. :-)

Věda je dnes samozřejmě v jistém smyslu striktně materialistická, nicméně stále ještě nevíme, co to vlastně ta hmota je, co je její podstatou.

Nevíme, co zjistíme, až jednou hmotu rozložíme na skutečně dále nedělitelné částice. Mojí jakousi odvážnou hypotézou je, že pak třeba najdeme jakýsi soubor organizovaných myšlenek :).

Nějak moc nerozumím tomu, proč pravděpodobnostní interpretaci kvantové mechaniky považujete za její idealistickou deformaci. Já nějakou spojitost idealismu s teorií pravděpodobnosti moc nevidím.

Ještě malá poznámka - nejprve považujete stvoření vesmíru a času z ničeho za naivní idealistickou představu, vzápětí však uvádíte, že se dnes má za to, že celý náš vesmír vznikl fluktuací kvantového vakua. Já v tom moc velký rozdíl nevidím - vakuum je pro mě i dále víceméně "nic", i když třeba kvantové :).

Co je to hmota je právě otázka starého materialismu minulých století. Neo-materialismus je jen sdělení, že vše vzniká zespodu. Relativně lze říci, že hmota je to, co je strukturně níže.

Nic jako konečná strukturní úroveň, která je dále nedělitelná neexistuju a nikdy nic takového neobjevíme. Dokonce je sandné ukázat, je je tato mechanická úvaha logicky chybná. Prostě se zeptáme, odkud se berou vlastnosti této "nedělitelné" částice. Každá vlastnost pochází ze struktury, tedu nci není nedělitelné.

Věda je sice dosti materialistická v oblastech již prozkoumaných, ale tam kde "fárá", tam kde poznává, což je to, na co nejvíce soutřeďuje pozoronost, je značně idealistická kvůli svému povrchnímu porozumění v těchto oblastech horizontu, jak vysvětleno v blogu.

Proč je pravděpodobnostní kvantovka idealistická? Protože má náhodu, která má ve struktuře kauzalitu, za prázdnou. Blíže o tom v dalším mém blogu: https://fikacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=633472 .

Že je vakuum pro Tebe nic, to neznamená, že je ve skutečnosti nic. Prostě Ti chybí informace o jeho struktuře, z důvodu toho, že je ještě nevidíme. Nebo atomy, tato podstata hmoty, v roce 1800 neexistovaly, když jsme o nich nevěděli? :-)

Matematika slouží k modelování reality, je exaktní, ne idealistická. Je to nástroj, nedá se jí zavolat, nemá žádný e-mail, nerozhoduje se, ani nemá žádnou filosofii.

Podstata matematiky je idealistická, protože to není komplexní realita, ale abstrakce. Viz třeba Platónův svět idejí.

Jasně, uvnutř je úžasně objektivní svou nestranností. Jestli nemá filosofii, čemuž historie odporuje, protože jich nabízí stovky, počínaje tou Platónovou, nechápe, odkud se vzala, co vlastně je a co je její podstata - abstrakce. Takže i její sdělení, že "nemá filosofii", je amatérské - neboť už toho sdělení je její filosofie, leč naivně špatná, protože ji dělá neodborník, matematik, při vší úctě.

Bez filosofie by nebyla matematika k ničemu, neboť základní filosofie říká, že matematika odpovídá realitě, v čemž spočívá její smysl pro člověka a taky její pravdivost. Mimochodem, matematika je jen výsledkem filosofie, která říká, že svět kolem může být vědomím modelován. Matematika je totiž je systém modelů.

Myslím, že ten nadpis měl být "Nemoc idealismu brzdící lidské poznání".

Díky moc. Dodatečně jsem dělal změnu nadpisu přitom jsem uděkal chybu. Opraveno.