Je těžké rozhodnout, jestli se příroda "matematicky chová", nebo se chová tak, že k ní lze nalézt matematiku?

Matematika je v podstatě zápis nějakého děje metodou, kterou jsme si vymysleli a skrze onu metodu dohledáváme princip. Matematika je tedy odrazem děje, ke kterému se můžeme dostat i reversně přes známý princip a proto shledáváme matematické chování přírody v rámci našeho modelu a kde prostě chybí, hledá se metoda, jak k němu dospět. Na jiné planetě mohou její případní obyvatelé používat svých metod, ale ve výsledku dospějí ke stejnému principu jako pozemšťané.

Já bych namítnul, že Pythagorova věta existovala mnohem dříve, než ji Pythagoras objevil, takže před jejím objevem v tomto smyslu materiální nosič neměla.

Je časoprostor materiální? Pídil jsem se po definici, ale žádnou očihledně materiální jsem nenašel. Pokud není materiální, je trochu zvláštní, že může být zakřiven.

Ale tu "váhu" dostala až s jejím objevem a pak mohla jako informace existovat. To, co se do té doby jakoby skrývalo, nebyla Pythagorova věta, ale princip, který vyšel z našeho konstruktu. Pythagoras tedy objevil princip pro zamýšlené nebo záměr(!) a ten mu umožnil cosi zformulovat a to je ta Pythagorova věta. Žádná duchařina vznášejících se vzorců se tedy nekoná a kde se to může vznášet, tak jen v našich mozcích.

Časoprostor byl kdysi chápán jako ether, tedy superjemná materiální substance. Později byl ether nahrazen polem - ne že by byl ether extra zakázán, ale jednoduše jej nebylo třeba, i když některé rovnice vzešly z něj a dodnes se s malou úpravou používají. Pole je rovněž chápáno jako projev hmoty, tedy i ono pole stojí na onom materiálním a proto může být z podstaty zakřiveno, projevovat se silově atd. Aby to nebylo málo, tak strunové teorie jsou etherové teorie, které se vrací ke tkanivu prostoru, jeho vibrujících energetických vláken atd.

Ano, ano. Každá informace něco "váží" ať se to někomu líbí nebo ne.

, ovsem jediny spravny pohled na matematiku nam mohou podat jen celebrity, ktere maji tak nejak vzdycky potrebu to nekde uvest . A s fyzikou je to podobne, jak onehdy pronesl jeden znamy reziser v Humoriade na CRo, ze v zivote nepotreboval Archimeduv zakon.

To zavana filozofiou.

Pokial by som akceptoval myslienku, ze usporiadanie atomov ktore drzia informaciu o matematike predstavuju hmotu teoretickej matematiky, potom by som mohol postulovat aj to, kolko napriklad vazi viera v boha :)

Dokonca hmotnost samotneho boha...

Viera v boha je z tohoto pohladu podobny system ako matematika. Tiez popisuje a vysvetluje procesy v prirode. Alebo nie?

Osobne by som to radsej nechal vsetko len ako abstraktne koncepty.

Povdzme, ze tu mame teoreticku matematiku, ktora objekivne nic nevazi.

Potom by sme tu mali aplikovanu matematiku, kde by sme uz mohli prisudit nejake tie hmotne parametre...

Jistě, i víra v boha je uložená v neuronech, takže něco váží. Jako každá abstarkce.

My v životě správně zjendoušujeme a abstrakci běžně považujeme za "nehmotnou", protože jde o onu strukturu hlavně, která může být realizována na jakémkoliv substrátu.

Takže je přiměřené, že běžně abstrakci chápem ajko nehmotnou, ale do důsledku vzato je to zjednoušení, a fakticky taková není.