pokud na filosofii pohlížíme jako na způsobe myšlení, kladení otázek a hledání odpovědí na ně, tak je vlastně součástí každé vědy-ne každý vědec objeví něco geniálního-možná proto že není dostatečným filozofoemkarma za zajímavý článek

Atomy (které jak už vzpomenul příspěvek nade mnou označovaly něco diametrálně odlišného, než dnes) vynalezli antičtí filozofové hlavně proto, že neznali infinitezimální počet a neuměli si představit například to, že mezi dvěma čísly může být nekonečně mnoho dalších čísel... Hezkým příkladem této naivity antických filozofů jsou hlavně aporie Zenóna z Eleje https://cs.wikipedia.org/wiki/Aporie Takže ne náhoda, hlavně to, že prostě milion jiných věcí, co se ukázaly jako hloupost byly navždy zapomenuty... Kdyby se nakonec v průběhu dějin ukázalo, že hvězdy jsou dírky v nebeské báni, kterými prší voda na naši Zemi, byla by to náhoda, že to tvrdili filozofové už ve starověku?

Chce si to všimnout, že infinitezimální počet neuvažuje s nekonečně malými intervaly, i když to tak spousta lidí vykládá. To je v blogu připomenuto. Prakticky uvažuje pouze s potenciálně nekonečně malými intervaly, tedy vždy nenulovými.

Diferenciální počet navíc nijak nevyřešil Zenonovy paradoxy, protože tento počet je abstraktní záležitost a právě při nulových rozměrem se i on stává stejně nesmyslný jako Zenonovy paradoxy, proto je nemohl vyřešit. Vlastně se dá proti diferenciálnímu počtu v tomto případě úspěšně použít Demokritova úvaha o nemožnosti dělitelnosti do nekonečna.

Zenonovy paradoxy řeší až kvantová mechanika minimální Planckovou délkou.

Jinak se obávám, že názor obecného lidu ve středověku, že jsou "hvězdy dírky v nebeské báni" lze těžko připisovat filosofům vůbec učencům té doby. Stačí si vzpomenout na důvod, proč byl upálen v roce 1600 Giordano Bruno. Bylo to i proto, že tvrdil, že hvězdy jsou další slunce, kolem nichž obíhají planety a jsou tam civilizace. :-)

Plamenný perex jak filosofie trumfla fyziku a pointa?

Mno, asi že filosofie vlastně žádné atomy neobjevila, protože to, co za atomy považoval Démokritos, nemá nic společného ani s "našimi" atomy ani se subatomárními částicemi. Démokritos si představoval, že tvar atomů bude určovat vlastnosti materiálu, takže třeba "atom" vody měl být hladký a kluzký, zatímco atom vzduchu lehký a vířivý, atom soli ostrý, protože slaná chuť "bodá" do jazyka atd. Dále měly být atomy nedělitelné, nezničitelné a nevytvořitelné, což nesedí ani na atomy ani na subatomární částice, snad kvarky? Nevím, nejsem fyzik.

Každopádně bych podobné naivní představy starověkých učenců, kteří měli tu smůlu, že nestáli "na ramenou obrů", nepovažoval za nic bůhvíjak světoborného. Jestli něco, tak je to spíš hezká ukázka toho, jak se věda nemá dělat.

"Plamenný" perex je jen pro zaujetí posluchačů, nemá celkem nic společného se vztahem fyzika filosofie, když se nakonec konstatuje, že vše musí ověřit fyzika, kde má fyzika výsostnou roli :-) Všiml bych si taky, že jde o blog, kde se určitá teatrálnost snad přímo vyžaduje. A možná bych si všiml třeba teatrálnosti Hawkingova stvoření vesmíru z ničeho nebo jeho představy finální teorie či nesmyslného názvu časové krystaly Franka Wilczeka nebo negativní energie a hmotnosti, což všechno se snaží dokonce vydávat za exaktní vědu. Když by byly tyto nesmysly vědou, pak by byl tento blog čistou vědou.

Je fajn, že jste opakoval, že Demokritovy atomy jsou něco jiného než dnešní atomy. To se fakt píše i v blogu, když se naznačuje, že atomy by mohly být spíše jiné "částice" než dnešní atomy. A vůbec nejde o to, co Demokritos "přilepil" ke své představě atomů, neboť v blogu jde jen a pouze o onu dělitelnost, o nic jiného. Stačí se jen trochu povznést na úroveň obecného uvažování blogu, aby to bylo jasné. :-)

Jestli, jsou "podobné naivní představy" "hezkou ukázkou toho, jak se věda dělat nemá", tak jste zlikvidoval celý vývoj vědy, neboť veškerá věda se vždy nutně vyvíjí po stupních, a tyto "naivní představy" jsou zcela nutným prvním krokem.

Je to krásně vidět třeba na dnešní Kodaňské interpretaci kvantové mechaniky, která je velmi naivní až legrační, logicky nesmyslná, přesto ale umožnila obrovský pokrok fyziky, neboť bez ní by nebylo možné cokoliv v kvantové mechanice počítat. Stačí nahlédnout do historie fyziky.

Kdo odmítá podobné "naivity" jako pavědu, odmítá nové nápady, kreativitu, bez níž by věda nemohla ani vzniknout. Věda je proces, ne finální znalost, která by bez tohoto procesu hledání, tápání a vytváření stovek povětšinou špatných hypotéz nikdy nevznikla. Proto je Váš názor, při vší úctě, poněkud zpátečnický a chybí mu historická perspektiva a je tak poněkud "limitovaný", jak tuhle napsal Carlo Rovelli o "jednom" špičkovém vědci. :-)