Těch časů asi existuje tolik, kolik jich jsme schopni definovat. Pokud tedy čas definujeme pomocí rychlosti světla, která je ve všech vztažných soustavách stejná, mohli bychom říci, že je takovýto čas absolutní? Proč je tedy čas podle Einsteina relativní, když je rychlost světla absolutní? Nebo je to nějaký jiný čas?

Jak vůbec můžeme tvrdit, že je čas relativní, když ani pořádně nevíme, co ten čas vlastně je?

A pokud tedy čas neexistuje vůbec, pak není ani absolutní, ani relativní.

Nemyslím si, že existence časů závisí na člověku. Každý čas musí mít jisté vlastnosti a tím je to značně omezeno.

V teorii relativity je rychlost světla (lokálně) absolutní. Ale stačí, aby mířila šikmo a ne kolmo na směr našeho měření a už se jeví jako pomalejší. Místo světla si můžeme představit auto jedoucí stálou rychlostí, různými směry. To je dobrá metafora, která ukazuje, že čas se může jevově zpomalovat a není tedy absolutní

Veškeré lidské poznání je vlastně povrchní. Vždy známe něco jen do určité hloubky, přestože v důsledku má vše zřejmě potenciálně nekonečnou hloubky. I naše povrchní představy stačí na určité správné myšlenkové závěry. Třeba jsme v 19. století netušili, že pohyb atomů je podstatou teploty, přesto jsme ji dávno uměli měřit a mohli jsme leccos o ní říci.

A taky, protože je relativní úplně všechno, není těžké udělat závěr, že i čas je relativní. :-)

V logu se snad jasně vyložilo, že čas existuje, ale pouze někde. To někde je ale všude v našem vesmíru.

Dodnes rád vzpomínám na kdysi populární seriál Návštěvníci a postavu Velkého učitele v podání Vlastimila Brodského. Ten by asi přímou souvislost mezi časem (v tomto případě biologickým) a teplotou vysvětlil tak, že zatímco ve dvaceti si leckdo vyjde v mínus deseti ven do přírody jenom v šortkách a krátkém tričku, tak ke stáří je lidem zima i uvnitř domu a ve vytopení místnosti, čest budiž výjimkám, jako je třeba herec Pavel Nový

:-)))

Pěkně napsáno. Stručně lze říct s důsledky obecné teorie relativity, že prostor a čas jsou vlastnostmi hmoty.

Někde jsem četl o laboratorním měření teploty malých a chladných objektů, že naměřená hodnita již vykazovala skoky analogicky ke statistice několika málo měření.

Zajímavé, s těmi skoky.

Hezký článek.

Čas jako míru pohybu si dokážu představit poměrně snadno.

Ovšem jak a proč mohl vzniknout, proč vznikl první pohyb? První posun částice, první zvětšení zvětšení časoprostoru?

Jsou kolem toho nějaké teorie?

Asi se "brzy" (do 50 let?) dovíme, jak přesně vznikl náš fyzikální čas. Bohužel se nemůžeme "nikdy" dovědět, jak vznik pohyb jako takový, či čas jako takový.

Ale co se týče našeho času, vytváří ho asi nějaký super-strunový či smyčkově gravitační pohyb. Ale nevím o tom, že by byla nějaká konkrétní hypotéza, jak se to děje. Spíše to vypadá, jako by se fyzika dostala do poněkud naivního intelektuálního šoku s názvem "čas neexistuje". :-)