Když je volný pád TÉMĚŘ totéž jako stav beztíže, tak čím se (byť zřejmě nepatrně) liší volný pád od stavu beztíže?

Odporem vzduchu. Parašutista málokdy dosáhne větší rychlosti, než 80m/s.

Jak vznikají bludy.

Einsteina napadl jako analogie člověka padajícího ve výtahu. Tento pád je totiž (téměř) totéž jako stav beztíže.

Zdroj: https://fikacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=723807

Při volném pádu opravdu zmizí zemská tíže, ale nezmizí gravitace, protože gravitace mezi hmotnými tělesy existuje stále. Protože gravitace působí jen na subatomární částice, takže při volném pádu necítíme žádný tlak, ani deformaci. To se ovšem rychle změní při dopadu. Z toho je jasně vidět, že zemská tíže není gravitace, i když ji gravitace způsobuje. Prostě lidi tyto dva pojmy spojily a tak vznikají bludy.

Takhle bych mohl pokračovat o záhadě dvojštěrbiny, nebo o duálním chování mikročástice.

Mohl by kvantovou teorii pochopit pes? Já si myslím že jsou to teorie spíše pro kočku.

Pes by by kvantovku možná pochopil. Maksa ale očividně ne. :-) Nedá ani teorii relativity.

Takže jsou dvě vlny? Jedna pravděpodobnostní a druhá pilotní, která nemá s tou první nic společného? a kde je teda schovaná ta pilotní vlna, to je nějaká vlastnost prostoru?

Ne, ne. Jen jedna, pilotní. Schrodingerova vlnová rovnice pouze zkresleným způsobem popisuje pilotní vlnu.

Dá se to přirovnat třeba k podobě vlny v křivém zrcadle. Pilotní vlnu si můžeme představit jako reálnou 3D vlnu ve vodě. Tam ta vlna neběží jen po hladině, ale je i v hloubce. Je to (polo)kulová vlna. Když se na takovou vlnu podíváme v deformujícím zrcadle, třeba prohnutém, uvidíme jen 2D vlnu a navíc v deformovaném tvaru.