pane Fikáček,

vy sám dáváte té kočce tajemnou náplň. Ve skutečnosti pan Schreodinger chtěl naznačit rozdíl mezi fyzikálními jevy a lidským vědomím. Fyzikální jevy jsou příčina - následek, lidé, když nepoznají příčinu, následek označí jako NÁHODU. Podle zákonů fyziky je kočka mrtvá nebo živá, jen lidé neví co se v krabici stalo, tak si vymýšlejí.

Když už nic jiného, tak z toho plynou dva tajemné záměry. Člověk, jako osoba je podřízen fyzikálním zákonům. Co není fyzikálním zákonům podřízeno je lidské vědomí.

Druhá věc se týká příčin a následků, kdy nutně musel existovat okamžik, v kterém došlo k jevům bez příčiny, věda to označuje jako Velký třesk. Bez příčiny vznikla energie, hmota, prostor, čas, fundamentální síly a fyzikální zákony

Přečetl bych si něco o historii té kočky. Schrodinger ji fakt nevymýšlel, pokud vím, aby meditoval o vědomí, ale aby ukázal, že Kodaňská interpretace je hloupost. Tolik jsem si načet z historických pramenů já. :-)

Já v ní žádnou tajemnost nevidím. Po radioaktivním rozpadu kočka okamžitě umře, takže je vždy jednoznačně mrtvá nebo živá, nikdy obojí. Ostatně tak to je i podle té Kodaně, neboť jakmile se radioaktivní částice dotkne čidla, vlnová funkce "kolabuje".

Nebyl jsem to já, kdo 80 let filosofuje nad touto kočkou a motá do toho nesmyslně vědomí jako Ty. :-)

Něco jako důsledek bez příčiny je hloupost. Velká třesk příčinu samozřejmě měl. Je na to několik hypotéz. Jedna třeba říká, že je to důsledek srážky superstrunových M-brán. Uvažovat o tom, že je něco bez příčiny, může asi jen pavědec. Představa něčeho bez příčiny totiž buď není falsifikovatelná, a pak je to pavěda, nesmysl, nebo ji falsifikovat můžeme, ale jediný způsob, jak to udělat, je přiznat její příčiny. Takže v každém případě je něco bez příčiny nesmysl. :-)

Stejný nesmysl je, že lidské vědomí není podřízeno fyzikálním zákonům. Stačí střelit někoho do hlavy, a toto fyzikální působení jeho vědomí zničí. :-)

Často se objevuje výraz "špagetování" popisuje se to, jako protahování materiálu při volném pádu. Ale jak se může něco natahovat, když při volném pádu zmizí síla, která by působila? Chápal bych to natahování, kdyby byl předmět nějak upevněn a tím by vznikla zemská tíže, ale v beztížném stavu nejde nic zvážit, nebo se mýlím?

Na těleso nenulových rozměrů působí slapové síly.

Dvou štěrbinový experiment funguje víceméně jako lupa, rozměry štěrbin jsou srovnatelné s vlnovou délkou světla. Ale šlo by udělat dvou štěrbinový experiment s radiovými vlnami, kde vše je dostatečně makroskopické.

Super argument. :-)