Pane Fikáček,

i dnes si dovolím připomínky.

"!Falzifikace". Vezměte si třeba elektron. Vědci tvrdí, že není z ničeho složený, že je to elementární částice, je tato teorie falzifikovatelná? Samozřejmě. Elektron se může skládat třeba ze strun. Ale co když věda nenávratně zjistí, že je to skutečně elementární částice. Pak ho zrušíme, vykážeme z přírody? Podle vás ano. Vy tvrdíte, že co je falzifikovatelné se musí nutně změnit, a že možnost falzifikace je dokonce důkaz, že se to musí změnit. Směšujete fyzikální skutečnost s lidským výmyslem p. Poppera. To samé je s konečností a nekonečností vesmíru. Jsou to falzifikovatelné teorie, a že jednu nemůžeme dokázat není důkaz toho, že není pravdivá. Je jen nevědecká a místo vědy je to víra. Ale pravdivá může být. Podle vás, reálné skutečnosti ve Vesmíru jsou závislé na Popperově větě

Dále bych se chtěl vrátit k vašemu minulému článku, kde mi odpovídáte :"Vesmír je otevřený, temná energie je dodávána z vnějšku". Zde tvrdíte, že neexistuje Bůh, multivesmír a že náš vesmír je konečný. To jsou jediné možné vnější zdroje energie, odkud je tedy temná energie do našeho Vesmíru dodávána?

Vy jste asi příliš nepochopil, co pan Popper říkal. Požadavek falzifikovatelnosti spočívá v tom, že je možné definovat podmínky, při jejichž splnění daná hypotéza neplatí. Takovéto podmínky lze definovat i v případě, že by se elektron vůbec z ničeho neskládal. Zkrátka by to znamenalo, že pokud by se něco konkrétně definovaného změřilo, je třeba teorii změnit. U nekonečna se to dost dobře měřit nedá. Jak změříte, zda existuje či neexistuje nekonečno? Jak ho prokážete či vyvrátíte? Podle Poppera ovšem hypotéza není vědeckou, pokud není falzifikovatelná.

Jednak už jsem svůj dokument v "doc" převedl do "pdf" a podruhé ješt reakce na řeč : Už na ZŠ v geometrii ( i v matematice ) řekla paní učitelka : děti nakreslete si do sešitu ( i na tabuli ) soustavu tří os s průsečíkem v nule.... to je zajímavé, co ? To je prostor euklidovsky plochý nekonečný, třídimenzionální x,y,z. Je pravý, je reálný, je matematický, je geometrický, je fyzikální,...nikdo to nezpochybnil, že tam jsou polopřímky "do nekonečna" ( které podle Vás neexistuje ). A nyní si do tohoto "prostorvého ( třídimenzionálního ) rastru namalujte panelák, hrušku, letecký pohled na New York..., je to podle Vás nevědecké ? že malujeme do "soustavy" nekonečných dimenzí Zeměkouli, galaxie, celý vesmír, celý konečný vesmír "převádíme" do "rastru" s nekonečnými polopřímkami a nikdo - krom Vás - to nepokládá za nevědecké. - - Další řeč po dialogu.

Já věděl, že má tato představa naivně dětské kořeny. Tipnul jsem to dobře. Tuhle Newtonovu představu ale skutečně zrušil Einstein v roce 1905 a Minkowski v roce 1908. Neexistuje samostatný prostor, existuje jen 4D prostoročas a ten není eukidovský. A 1915 se k tomu přidá gravitace, OTR, takže je ještě zakřiven a používá neeuklidovské geometrie.

Vykládáš tu představy 17. století. :-)

Mám (proti)názor, pane Fikáček, zde : http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/j/j_178.doc

Lepší bylo ten text vložit přímo sem. Wordovský dokument bude číst málokdo. :-)

Trochu odbočím. Tvrdíte že pokud je nějaká hypotéza nedokazatelná či alespon ji nelze falsifikovat, je nutně nevědecká. Tj. třeba teorie strun je také nevědecká? Nebo pokud se domníváte že ji bude možné dokázat v budoucnu, proč to neplatí pro nekonečnost vesmíru?

Ano, bude-li nějaká hypotéza pro vždy nedokazatelná a neexistuje-li v principu možnost ji vyvrátit, je nutně nesmyslná a špatně. Je nevědecká.

Teorie strun se pohybuje někde nad rozměry Planckovy délky, tedy je v konečné noetické (poznávací) vzdálenosti, proto bude v konečném čase buď potvrzena nebo vyvrácena. Proto je to vědecká hypotéza.

Nekonečnost vesmíru je absolutně nedokazatelná proto, že neexistuje způsob pozorování či měření do nekonečna, prostorové nekonečno je v nekonečné noetické vzdálenosti, nikdy se k němu nemůžeme dostat. Žádný přístroj to nezvládne, pokud bude mít konečné vlastnosti a to mají všechny. Kdyby nějaký měl mít nekonečné schopnosti, objeví se ten samý problém u tohoto přístroje. Neexistuje žádná možnost, jak udělat dalekohled s nekonečnou citlivostí, či nekonečně dlouhé měřidlo. :-)

Tady bych už tak nesouhlasil, že nekonečno je nevědecké. Třeba v matematice, jak jste popsal, se s nekonečnem počítá a každý ví, že čísla můžou jít a taká jdou stále dál, až do nekonečna.

Co mě vždy vadilo, že se napsalo 1,2,3,4..........až nekonečno (ležatá osmička) a za ní napsal profesor matematiky plus n, kdy n se rovná 1,2,3.......až nekonečno, jako by mohlo být za nekonečnem (v podstatě konečnem) ještě další nekonečno.

V matematice nelze s nekonečnem vůbec počítat. Jaký výsledek je, když se dělí nekonečnem? Matematika tvrdí, že výsledek není definován. Na nekonečnu se hroutí veškerá matematické operace, třeba už algebraické. Viz úprava rovnice:

nekonečno +1 = nekonečno

odečteme nekonečno a dostaneme

1 = 0, což je nesmysl. :-)

Pro nějakou množinu, která by měla být nekonečná, platí nějaké matematické operace. Jenže všechny se hroutí pro nekonečno. Nekonečno tedy neexistuje v žádné množině, tedy vůbec v matematice není. :-)

Nebo bych zkusil článek Prof Vopěnky o tom, že množina přirozených čísel nemůže být nekonečná. :-) :

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2015/cislo-6/neexistence-mnoziny-vsech-prirozenych-cisel.html

Jiří Grygar " "vesmír může být jak konečný tak nekonečný. Navíc musíme rozlišovat, o jakou konečnost či nekonečnost jde? Vesmír může mít časový počátek, tj. v čase do minulosti je konečný, ale také nemusí. Stejně tak je to s jeho budoucností, která může být buď konečná nebo nekonečná v čase. Podobně může mít vesmír objem konečný, ale i nekonečný.Teoreticky jsou pak myslitelné všechny možné kombinace prostorové a časové konečnosti či nekonečnosti, a astronomická pozorování nejsou dost přesná, aby některé možnosti jednoznačně vyloučila anebo potvrdila.V současné době se většímu počtu astronomů zdá, že vesmír v minulosti začal v určité chvíli, tj. měl počátek v čase, ale pokud jde o budoucnost, tak je nejpravděpodobnější, že vesmír bude trvat věčně. Pokud je to pravda, pak objem vesmíru byl, je a stále bude nekonečný."

No, to je hezký, ale Jura, přestože ho mám rád, není bůh, abychom se bez přemýšlení brali jeho slova jako fakt. Spíše bychom měli dát na logiku a vědeckou metodu. A ty říkají, že se Jura mýlí. :-)

Nevidíme za vzdálenost 14 miliard světelných let , ale je velmi reálné, že i za mnohem delší vzdálenosti existuje náš vesmír , pouze ho nevidíme v důsledku konečné rychlosti světla. Je tento fakt nevědecký, protože není pozorovatelný?

Je velmi pravděpodobné, že je náš vesmír skutečně větší, než pozorujeme. Ale tuto představu lze v podstatě observačně verifikovat. Například tak, kdybychom vzali Hubblův dalekohled a udělili mu velkou rychlost v nějakém směru. Z obecné a speciální relativity plyne, že bychom viděli i takové oblasti vesmíru, které nejsou z vůči Zemi "stacionárního" stavu Hubbla vidět. K tomu, jak už řečeno, taková představa odpovídá modelu vemsíru založenému na OTR, která byla mnohokráte ověřena.

Tedy velikost vesmíru větší než námi pozorovaná, je v zásadě pozorovatelná. Pouze dnes není přímo pozorována. :-)

Ovšem nekonečnost vesmíru nejde vůbec žádným způsobem nikdy ověřit měření, pokusem, pozorování. Každou konečnou velikost čehokoliv lze v principu ověřit nebo vyvrátit, absolutní velikost, tedy nekonečnou nelze nikdy ověřit, neboť všechny vlastnosti nás i našich měřícíh přístrojůl jsou konečné či nenulové. Navíc, jak rozebráno v blogu, je nekonečná velikostr logicky vyvrácena jako nemožná. :-)