Že je možné cestovat rychlostí světla, nebo i větší, patří do SCI-FI. Pokud se podaří sestrojit raketu, která dosáhne 1% rychlostí světla, tak to bude maximum.

Potom zbývá jen pohyb vesmírem jen touto rychlostí, a to znamená stovky, nebo i tisíce let. Za tu dobu může původní civilizace na mateřské planetě vyhynout.

Nicméně takoví vesmírní cestovatelé dorazí do jiné "sluneční soustavy" a budou hledat planetu, na které je možný život.

Navštívili naší planetu podobní cestovatelé? A proč o nich nic nevíme? Já si myslím, že ano. Takoví vyspělí cestovatelé určitě nepožívali k záznamu dat ,tužku a papír, nýbrž něco podobného, jako PC, nebo ještě něco složitějšího.

Proč se nic z toho nezachovalo? Lidé jsou tvorové nesnášenliví, takže v různých válkách vše zničili a za sto tisíc let zůstaly jen pozůstatky kamenných staveb a ústní podání o bozích, kteří přiletěli z nebes a zase odletěli.

Zanechali tito cestovatelé něco, co nelze snadno zničit? Ano, jsou to stroje na podávání informací, které se občas objeví a zase na čas zmizí. My je známe pod zkratkou UFO.

To jsou zase nesmysly, co? :-)

Pokud by s námi chtěli navázat kontakt, asi by k tomu museli mít nějaký důvod, a ten jaksi z pragmatického hlediska není žádný. Nás ovšem také nečeká nějaká zářná budoucnost, když se podíváme co se děj nejen v Evropě, tak v podstatě dva scénáře, buďto ten z Planety opic (návrat na stromy), anebo tzv. Válka mozků (souboj s umělou inteligencí), ten druhý naší civilizaci možná o něco prodlouží (max. však do r. 5079).

A co třeba zvědavost?

Dobré, jen bych ještě přidal jeden „antropocentrický“ problém ve smyslu „proč si lidé pořád myslí, že je na nás každý tak zvědavý, aneb podívejte se kolem sebe“. Považuju ho dokonce za ten hlavní a popsal jsem ho tady:

https://paveljerabek1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=680200

Několik prvních odstavců článku se zabývá komunikací, což je v podstatě irelevantní. Pokud by v našem okolí existovaly supercivilizace, asi bychom si všimli projevů jejich přítomnosti, i kdybychom jim nestály za email

Vůbec bychom si jich nemuseli všimnout. Zatím moc do vesmíru nevidíme. Blízko asi nebudou a dál vidíme jen celé galaxie a to ještě v dávné minulosti. :-(

Víte, co je legrační? Jak všichni předpokládají, že jestli je někde nějaká jiná civilizace, tak musí být technicky vyspělejší než naše. A co když ne? V podstatě je tu přání otcem myšlenky.

Asi proto ne, že jsme teprve na počátku vývoje. :-)

Můžeme být pro ně tak nedokonalí,že nás považují za nějaký hmyz.

Tak snad by nebyli tak hloupí aby nepoznali, že i když vládneme nedokonalou technologií, nejsme společenský hmyz.

Ve svém minulém článku jste napsal, cituji: "Jestliže existuje jeden vesmír s životem, což je bez diskuse, bude takových existovat mnoho. Považujme proto existenci mimo-vesmířanů za prokázanou."

Ve skutečnosti v tomto ohledu není prokázáno vůbec nic. Žádnou "jistotu", že mimozemšťané existují, prostě nemáme. Ani ten Váš "axiom mnohosti" není žádným důkazem. Skutečnost, že existuje nespočet galaxií, není důkazem toho, že existuje také nespočet civilizací. Žádnou přímou úměru v tomto ohledu nelze doložit ani nepatrným exaktním faktem.

Všechny odhady počtu civilizací v naší galaxii nebo ve viditelném či neviditelném vesmíru jsou založeny na zcela nepodložených odhadech. Například takzvaná "Drakeova rovnice", která vypočítává teoretický počet mimozemských civilizací schopných komunikace, je založena na vymyšlených číslech. Ani jedno jediné číslo v té rovnici není založeno na nějakém exaktním faktu, protože kromě života na planetě Zemi prostě o žádném jiném životě mimo planetu Zemi prostě nevíme.

Věda samozřejmě potřebuje i fantazii, seriózní vědec ale fantazii nikdy nebude vydávat za prokázaný fakt.

Vědci, kteří se zabývali pravděpodobností vzniku života z neživé hmoty (tedy problémem takzvané samoorganizace hmoty), došli ke shodným závěrům: samovolný vznik života je extrémně nepravděpodobnou událostí, a to i za ideálních podmínek. Asi jako kdyby někdo napsal Bibli náhodným stiskáním kláves počítačové klávesnice. Vedle této pravděpodobnosti je i sto miliard galaxií směšně malý prostor. Tohle je prokázaný fakt, s nímiž bychom měli pracovat.

Další omyl v článku je, že by kvantová provázanost mohla umožnit komunikaci větší rychlostí, než je rychlost světla

Je to mnohem jednodušší - nechcou si s nama kazit náladu.

Třeba se s námi bavit nechtějí.

Všechny civilizace? :-)

Ještě je tu podle mě jeden faktor a sice životnost civilizace. Uvažujete o civilizaci vyspělejší o 1000 let než ta naše a pak i o civilizaci vyspělejší třeba i o miliony či dokonce miliardy let. No jo, jenže je nějaká civilizace schopná přežit aspoň třeba řádově desítky tisíc let, aniž by byla zničená ať už sama sebou nebo nějakou přírodní katastrofou bebo dopadem asteroidu apod. (myslím vyspělé civilizace, čili u nás jsme maximálně na 10 tisíci letech). Zabýval se někdo někdy odhadem, jaká může být průměrná životnost civilizace? Nebo se automaticky předpokládá, že je v podstatě nekonečná (tedy dokud září její slunce). Pokud by taková průměrná životnost civilizace byla i třeba 100 tisíc let, a pokud bychom si řekli, že existuje třeba 1000 planet nositelek nejen života, ale že se na nich opravdu zrodila civilizace, jaká je pak pravděpodobnost, že právě teď je na některé z nich "živá" civilizace? Kdybychom si řekli, že civilizace ve vesmíru mohou vznikat řekněme posledních 5 miliard let, tak 5 miliard let děleno 1000 planet je 5 milionů. Čili v průměru každých 5 milionů let by někde mohla vzniknout nějaká civilizace. Ovšem vezmeme-li, že by každá taková civilizace vydržela 100 tisíc let, tak z těch 5 milionů let je to jedna padesátina čili 2% pravděpodobnost, že právě teď je někde nějaká "živá" civilizace.

Vím, že je to hra ad hoc vycucaných čísel, a že jejich hodnoty mohou být úplně jiné, ale ten princip to podle mě nemění.

Velmi dobrá připomínka. S dovolením doplním do blogu. I s Vaším jménem nebo bez něj?