Středa 8. dubna 2020, svátek má Ema
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 8. dubna 2020 Ema

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J62o38s59e81f 14P91o65t18r 6780151107929

Pane Fikáček,

nemáte pravdu, když říkáte :"Kvantová mechanika, která je základem prakticky veškeré naší elektroniky ". Základem elektrotechniky jsou oscilace valenčních elektronů, vycházející z jedné ze čtyř fundamentálních sil - z elektromagnetismu, oscilace které vytvářejí elektrické pole, a to v pohybu vytváří magnetické pole. Ty dvě pole pak transmutují a vedou k existenci vln šířící se prostorem. a samozřejmě mají charakter vlny i částice - duální, podle kvantové mechaniky

Kvantový charakter mají všechny předměty i lidské tělo, ale zde platí nepřímá úměra, čím je objekt větší, tím má menší vlnovou délku.

A asi nemáte pravdu také v tom, že kvantová mechanika se neuplatňuje v biologii. John Archibald v knížce Rovnice života píše : ... enzymy dokáží katalyzovat i více než milion reakcí za sekundu ....podle nejnovějších výzkumů, enzymy, tyto vysoce molekulární sloučeniny využívají v buňce kvantové tunelování.

Při házení mincí nemůže existovat kvantová neurčitost, ty mince jsou pro to velké !! To je normální statistická pravděpodobnost.

0/0
3.2.2020 22:27
Foto

J31a88n 40F37i54k10á38č29e33k 1855652

No, všiml bych si, že elektromagentické pole dnes už řeší kvantová elektrodynamika. Je to kvantové teorie elektromagmentického pole. :-) Viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvantová_elektrodynamika .

Elektrické obvody, 220 V, nepotřebujeme řešit kvantovkou, ale jakmile je miniaturizuje, tedy chipy a další elektronika, počítá se to kvantovkou. A dnes snad kromě muzea už neexistují přístroje, kde by elektronika nebyla miniaturizována. :-)

Že se elektromagnetické pole na SŠ učí klasicky, je druhá věc. Ale takhle ji používají akorát elektrikáři, ne elektronika.

Všechny fundamentální síly, kromě gravitace, jsou kvantové. Tato pole mají kvanta, fotony, gluony, obecně bosony, a kvantovka popisuje jak tyto částice, tak tato pole. Už od roku 1905 a článku o fotoelektrickém jevu od Einsteina, za který dostal Nobelovu cenu, se fakt ví, že elektromagnetické pole je kvantováno. :-)

Taky jsem nepsal, že se kvantovka neuplatňuje v bilogii. Uplatňuje, ale vlastně jen v biochemii. Zbytek biologie o kvantovce "neví".

+1/−2
4.2.2020 9:51
Foto

J40u85l85i21u32s 61M93a20k29s38a 7397775419369

Celá tato psychologická pavěda je k ničemu, pokud se objeví patologický hráč, který je vlastně nemocný, takže hraje a hraje a vůbec to nehraje žádnou roli, jestli prohrává, nebo vyhrává, takže skončí hrát, až mu dojdou peníze a už mu nikdo není ochoten půjčit. V tomto případě to vždy dopadne stejně.

+1/−1
3.2.2020 15:37
Foto

P94a40v86e62l 84D21v42o42ř92á97k 5699465304630

Všechny kvantové procesy se řídí pravidlem, že "Vše dopadne libovolně".

+1/−1
3.2.2020 12:28

J66i10r24k42a 75B72r29u94n27n79e42r 4568832939807

To určitě ne. Jste složený z kvantových "součástek", atomů, elektronů, jader a celá léta držíte pohromadě.

+1/0
3.2.2020 17:14
Foto

J63a91n 21F97i10k58á69č50e66k 1475742

To bys neexistoval. :-) Kvantovka je část náhody a část příčinnosti, tedy má pravděpodobnostní charakter. Jako třeba hrací kostka. Tam je 6 možností a kostka nemůže skončit na hraně v libovolném úhlu.

+1/−1
3.2.2020 21:25

D32a96n92a 86Š51u84m40o39v53á 1295249954129

Docházíme zde k nejistotám, které vyplývají z neurčitostí přítomných všude. A tedy k jakýmsi důkazům, že setrvalým projevem života obecně je změna. Nepřetržitá a neustále vše ovlivňující změna. Ta nás nutí rozhodovat jakkoliv - a to zase ovlivňuje i kvantovou část života ve vesmíru. Nebo ne pane Fikáčku? Tohle myslel Werner von Heisenberg ve své teorii principu neurčitosti - a ne jen úměru závislosti toho, do jaké míry se se znalostí jedné podmínky strefíme do odhadu té druhé?

0/0
3.2.2020 8:16
Foto

J68a17n 98F22i17k29á38č36e48k 1615382

Heisenberg zkoumal jen kvantovou neurčitost, která asi s námi nemá nic společného, zdá se. Bohužel. :-(

0/0
3.2.2020 10:06

D16a57n48a 30Š14u95m58o57v93á 1115499314119

A máte nějaký hezký příklad té kvantové neurčitosti? Třeba jako ta s tou mincí zde. To jen, abych si ji dokázala představit. :-)

0/0
3.2.2020 11:08
Foto

J39a38n 56F25i53k50á61č49e94k 1195382

Nejlepší je asi Schrodingerova kočka přece. Ale ta kočka je jen metafora toho, jak to může vypadat s mikročásticí. Kočka není současně živá a mrtvá:

https://fikacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=734840

0/0
3.2.2020 11:13

D92a58n57a 43Š47u19m47o83v45á 1635809924469

Jasně - myslela jsem si to. Díky. R^

0/0
3.2.2020 13:12

S20t35a56n69i65s12l11a29v 84J97e82l78e71n 8222825966

Asi bude dost zíležet na důvěře těch pokusných osob k experimentátorům a k férovosti jejich jednání.

Pokud lidé neznají výsledek prvního polusu, nemohou si být jisti, že se jedná o fér hru a nikoliv o podvod.

Je v tom pokusu diskutována také možnost,že lidé tuhle hru hrají opakovaně?

+1/0
3.2.2020 7:57

J98i88r21k48a 19B36r54u48n25n20e83r 4628642859467

R^R^R^

0/0
3.2.2020 3:28

L58u44d20ě15k 28T93o91n82d92r 3181192172605

A jak by dopadlo rozhodování, kdyby sázka byla při výhře i prohře symetrická: "vyhraju 200 - prohraju 200" ? To autoři experimentu neřešily ???

Takhle je ten experiment už ze své podstaty špatně postavený - je asymetrický, nadržuje "výhře". Proto je zcela logické, že lidé budou raději riskovat, když případná výhra je vyšší než možná prohra. To je tak zřejmé a logické, ža na to není třeba dělat "vědecké" experimenty. O "kvantových" ani nemluvě.

0/0
2.2.2020 18:38
Foto

J74a64n 74F96i63k86á45č74e68k 1535362

Ale tady vůbec nejde o správnost experimentu. Jde o to, že když člověk nemá informace o tom, jak dopadl první hod, tak se rozhoduje jinak, než když tu informaci má. Prostě nepřítomnost informace způsobuje změnu rozhodování.

Navíc je zcela úmyslné, že byl experiment asymetrický. Bylo totiž velmi žádoucí, aby bylo na první pohled jasné, jaká strategie je výhodná. Jde o to, že se člověk při nejistotě rozhoduje nevýhodně. :-)

+3/0
2.2.2020 18:43

D82a79n17a 53Š55u27m47o63v97á 1605339434609

Pokud by sázka byla symetrická, pak psychologie rozhodování je na takových vážkách (hrát/přestat hrát), že ji nepřeváží jasně jediný důvod (zisk - ztráta) pro ukončení či pokračování hry, jako v prvním případě, který byl postavený tak, aby bylo jasné proč to, či ono. Nicméně existuje u obou variant (symetrické podmínky i nesymetrické) tolik jemných, drobných vlivů zda hrát, či přestat, které v psychologii člověka v daném okamžiku nastávají souběžně a vedou ho k jednomu z rozhodnutí, že docházím k závěru, že obě varianty jsou na tom stejně. U té první jen víme do jaké míry odhadnout výsledek a proč. Neurčitost je v obou zastoupena vždycky, záleží jen na tom, v jaké míře. Nemyslíte Luďku?

+1/0
3.2.2020 8:10

Žebříčky

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz