Pane Fikáček,

nemáte pravdu, když říkáte :"Kvantová mechanika, která je základem prakticky veškeré naší elektroniky ". Základem elektrotechniky jsou oscilace valenčních elektronů, vycházející z jedné ze čtyř fundamentálních sil - z elektromagnetismu, oscilace které vytvářejí elektrické pole, a to v pohybu vytváří magnetické pole. Ty dvě pole pak transmutují a vedou k existenci vln šířící se prostorem. a samozřejmě mají charakter vlny i částice - duální, podle kvantové mechaniky

Kvantový charakter mají všechny předměty i lidské tělo, ale zde platí nepřímá úměra, čím je objekt větší, tím má menší vlnovou délku.

A asi nemáte pravdu také v tom, že kvantová mechanika se neuplatňuje v biologii. John Archibald v knížce Rovnice života píše : ... enzymy dokáží katalyzovat i více než milion reakcí za sekundu ....podle nejnovějších výzkumů, enzymy, tyto vysoce molekulární sloučeniny využívají v buňce kvantové tunelování.

Při házení mincí nemůže existovat kvantová neurčitost, ty mince jsou pro to velké !! To je normální statistická pravděpodobnost.

No, všiml bych si, že elektromagentické pole dnes už řeší kvantová elektrodynamika. Je to kvantové teorie elektromagmentického pole. :-) Viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvantová_elektrodynamika .

Elektrické obvody, 220 V, nepotřebujeme řešit kvantovkou, ale jakmile je miniaturizuje, tedy chipy a další elektronika, počítá se to kvantovkou. A dnes snad kromě muzea už neexistují přístroje, kde by elektronika nebyla miniaturizována. :-)

Že se elektromagnetické pole na SŠ učí klasicky, je druhá věc. Ale takhle ji používají akorát elektrikáři, ne elektronika.

Všechny fundamentální síly, kromě gravitace, jsou kvantové. Tato pole mají kvanta, fotony, gluony, obecně bosony, a kvantovka popisuje jak tyto částice, tak tato pole. Už od roku 1905 a článku o fotoelektrickém jevu od Einsteina, za který dostal Nobelovu cenu, se fakt ví, že elektromagnetické pole je kvantováno. :-)

Taky jsem nepsal, že se kvantovka neuplatňuje v bilogii. Uplatňuje, ale vlastně jen v biochemii. Zbytek biologie o kvantovce "neví".

Celá tato psychologická pavěda je k ničemu, pokud se objeví patologický hráč, který je vlastně nemocný, takže hraje a hraje a vůbec to nehraje žádnou roli, jestli prohrává, nebo vyhrává, takže skončí hrát, až mu dojdou peníze a už mu nikdo není ochoten půjčit. V tomto případě to vždy dopadne stejně.

Všechny kvantové procesy se řídí pravidlem, že "Vše dopadne libovolně".

To určitě ne. Jste složený z kvantových "součástek", atomů, elektronů, jader a celá léta držíte pohromadě.

Docházíme zde k nejistotám, které vyplývají z neurčitostí přítomných všude. A tedy k jakýmsi důkazům, že setrvalým projevem života obecně je změna. Nepřetržitá a neustále vše ovlivňující změna. Ta nás nutí rozhodovat jakkoliv - a to zase ovlivňuje i kvantovou část života ve vesmíru. Nebo ne pane Fikáčku? Tohle myslel Werner von Heisenberg ve své teorii principu neurčitosti - a ne jen úměru závislosti toho, do jaké míry se se znalostí jedné podmínky strefíme do odhadu té druhé?

Heisenberg zkoumal jen kvantovou neurčitost, která asi s námi nemá nic společného, zdá se. Bohužel.

Asi bude dost zíležet na důvěře těch pokusných osob k experimentátorům a k férovosti jejich jednání.

Pokud lidé neznají výsledek prvního polusu, nemohou si být jisti, že se jedná o fér hru a nikoliv o podvod.

Je v tom pokusu diskutována také možnost,že lidé tuhle hru hrají opakovaně?

A jak by dopadlo rozhodování, kdyby sázka byla při výhře i prohře symetrická: "vyhraju 200 - prohraju 200" ? To autoři experimentu neřešily ???

Takhle je ten experiment už ze své podstaty špatně postavený - je asymetrický, nadržuje "výhře". Proto je zcela logické, že lidé budou raději riskovat, když případná výhra je vyšší než možná prohra. To je tak zřejmé a logické, ža na to není třeba dělat "vědecké" experimenty. O "kvantových" ani nemluvě.

Ale tady vůbec nejde o správnost experimentu. Jde o to, že když člověk nemá informace o tom, jak dopadl první hod, tak se rozhoduje jinak, než když tu informaci má. Prostě nepřítomnost informace způsobuje změnu rozhodování.

Navíc je zcela úmyslné, že byl experiment asymetrický. Bylo totiž velmi žádoucí, aby bylo na první pohled jasné, jaká strategie je výhodná. Jde o to, že se člověk při nejistotě rozhoduje nevýhodně. :-)