Ještě bych si dovolil v souvislosti s tvrzením pana Fikáčka :"napadlo mě nedávno, že by to mohlo souviset s historickou rolí zemědělství, které bylo už odedávna zdrojem naší potravy," přiblížit vám novou koncepci vývoje lidské společnosti, která na základě nejnovějších vědeckých faktů vystupuje stále zřetelněji.

Vědci vysledovali, že někdy před 80 tisíci lety došlo ke kongitivní revoluci v myšlení člověka. Člověk si osvojil řeč, vznikly první náboženské představy

Před asi 45 tisíci lety vzniklo umění. Před tímto datem nejsou žádné důkazy o umění. Před asi 10 tisíci lety vzniklo zemědělství. Před tímto datem nejsou žádné důkazy z provozování zemědělství. Před asi 4tisíci lety vznikla první města, civilizace a s tím spojené filozofické systémy a matematika. Před tímto datumem nikdy žádná města neexistovala. Před 500 lety vznikla věda. Naše současná civilizace je založena na vysoce vyspělé řecké civilizaci - filozofie, matematika, umění, ale věda v Řecku, ani v Římě, ani nikde jinde nevznikla.

Evoluční darwinistická teorie bude muset vysvětlit : Proč se vyvíjí myšlení člověka a ne jeho tělo (kosterní pozůstatky nejstarších lidí jsou k nerozeznání od současných), jak je možné, že vývoj je skokový, revoluční a ne graduální, jak je možné, že změna v myšlení člověka je celoplanetární záležitost, všechny shora uvedené změny postihují celou lidskou populaci, nejsou založeny na náhodné genetické změně u jednotlivce. Ale nejdůležitější problém pro darwinisty je, že je zde jasná tendence k dokonalejšímu, komplexnějšímu cíli, když darwinovský vývoj je z podstaty náhodný.

No, je tam spousta faktických, leč nepodstatných chyb. Třeba první město zřejmě vzniklo před 11 tisíci lety, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6bekli_Tepe apod.

Nicméně zdokonalování je obsaženo v samotném základě evoluce, protože se život přizpůsobuje podmínkám, což není prakticky nikdy ukončený proces, snad kromě krokodýlů. Interakce života s prostředím (a též se sebou samým, predátoři a oběti), měnící se prostředí vede ke zdokonalování. Stačí uvážit, jak dopadne člověk, je-li zcela izolován a nemá podněty z okolí. Zdegeneruje (viz temné samotky po delší dobu ve vězení). Takže do zdokonalování se spíše argument ve prospěch darwinistů, než proti nim.

Člověk ale nesmí věřit věřícími vymyšleným nesmyslům, že podstata evoluce je náhodná. Ono na to stačí zcela elementární znalost evoluce, který říká např. že mutace jsou sice náhodné, ale výběr mezi mutacemi je zákonitý. Ta mutace, která vyprodukuje dokonaleji přizpůsobený organismus, ta se uchová.

Podle Dänikena přilétli z nebe mimozemšťané a naučili pralidi různým dovednostem. Proto se dodnes obracíme k nebi. Protože zase bychom potřebovali s něčím píchnout.

Přijde mi,že světlo jako symbol toho lepšího máme v sobě od pradávna. Vždyť i hmyz je přitahován světlem. Je to paradox, protože savci přežili na rozdíl od dinosaurů i proto,že se uměli schovat pod zem.

Myslím, že odpovědi už našli dávno antropologové, ale nemám po ruce žádnou knížku. Takže podle mě je to jednoduché - nahoře je modrá obloha a Slunce, dárce života, logicky si tam šoupneme ty lepší věci. Dole je tma, vlhko, neznámo. Lidi to dobře věděli už dávno - lezli přece daleko do temných úzkých jeskyní, aby tam malovali zvířata a v jeskyních bydleli tisíce, možná statisíc let, věděli, jaká je tam tma, když zhasne oheň. V šamanských konceptech existuje dolní, střední, horní svět - není to úplně jako judao-křesťanské pojetí, ale podobné. Nahoře jsou bohové (Valhala), dole spíše démóni. Vyšší sféry jsou duchovní, pro vyšší úrovně vědomí, dolní sice taky pro duchy, ale ty padlé. Jinak mě napadá, že určitě je lepší být vysoký než nízký - pokud je to spojeno se silou a mocí. Po zemi se plazí hadi a červi, jak se říká už v Bibli, díry v zemi jsou pro ubohé tvory, větve pro ptactvo, které je lehké a vzdušné. Určitě chtěl už kdysi dávno člověk raději létat než se plazit pod zemí nebo po zemi.- A s tím zemědělstvím: to je historicky relativně mladá záležitost.

Proč je Bůh na nebesích?

Protože je přeci vševědoucí a tak ví, že by se z toho všeho šílenství co my obyvatelé téhle planety kolem sebe tady na Zemi prožíváme a navíc tady i vytváříme brzy také pomátl, a tak se raději drží dál od nás.

Ještě mě teď napadlo, že odpověď na vaši otázku dává Jan Neruda v geniální básnické zkratce: my bychom vzhůru k nebesům, však hrouda nohy víže...

V zemské kůře existuje celý, dosud málo známý biom, svou druhovou pestrostí přesahující život na povrchu planety.

Já vím, křesťané tam umístili peklo a sami se považují za obraz boží...

Pane Trčálku,

jak můžete tvrdit takový nesmysl. Pod živou ornicí, v hloubce několika decimetrů je zem úplně sterilní. To, že je tam život je jen špatný výklad, že život se našel ve slojích, šachtách, propastích třeba kilometry hlubokých. To jo, ale pouze a jen na povrchu těchto zemských propadlin. Nesmíte všemu věřit!

A křesťané se nepovažují za obraz boží. Podle křesťanství jsou všichni lidé, opakuji všichni lidé, včetně vás obrazem božím. Ale tomu nevěřte, skutečností je, že lidé jsou náhodnou inkarnací opice. Už jste se někdy důkladně prohlížel v zrcadle? Vědci sice neví které opice, ale jako důkaz stačí, že si to vědci myslí.

Těch vysvětlení může být spousta. Sám jste několik naznačil. Slunce nahoře jako dobro je příhodné vysvětlení. Z toho, co je dole, zejména pod zemí, má člověk atavistický strach. Zažil jsem to na vlastní kůži, když jsme s kluky v mládí prolézali jeskyně Českého krasu. Vysvětlením může být i síla gravitace, která vlastně vytváří pocit nahoře a dole, což vy ale víte lépe než já.

myslím si, že to má co dělat s gravitací. Dolů (do pekla) věci padají samy, bez vlastního přičinění. Úpadek nastává samovolně, a cesta k němu je zákonitě dolů. Naopak nahoru, růst a stoupat, to vyžaduje ÚSILÍ a odvahu vzepřít se a vzdorovat gravitaci. Proto je Bůh jako protiváha gravitace nahoře a proto je nahoře i Ráj.. symbolizující osvobození ducha od přitažlivosti vlastní hmotě.

Teď jsem vložil příspěvek, kde se zmiňuji o gravitaci. Když jsem ho ale začal psát, ještě tady ten váš nebyl, takže jsem neopisoval.