Objevila filosofie atomy náhodou?
Řecky ???µ??, átomos znamená nedělitelný. Představa, že hmota není dělitelná do nekonečna se připisuje Demokritovi, ale zdá se, že ji převzal od svých předchůdců. Zajímavá je tu souvislost s geometrickou představou bodů nulové velikosti, kterých potřebujeme nekonečně mnoho i pro realizaci té nejkratší úsečky, což je vlastně představa nekonečné dělitelnosti každého geometrického útvaru kromě bodu. To je ale velmi idealizovaná představa, která se v realitě nikde nevyskytuje, třeba i kvůli kvantové mechanice, která má (asi) minimální nedělitelnou vzdálenost, Planckovu délku, což je 1,6 x 10^-16 metru.
Překvapivě ani diferenciální a integrální počet nepřevzal představu něčeho s nulovými rozměry. Mluví se v nich sice o infinitezimálních úsecích, tedy "nekonečně" malých, ale když přijde na lámání chleba, tak u limity najdeme epsilon-delta okolí, tedy stálé přibližování se bodu, které vlastního bodu ale nikdy nedosáhne. Vypadá to, že dělení do nekonečna je idealizace mimo realitu (což je jeden z důsledků principu neexistence nekonečna).
Ale zpět k vlastní otázce. Jak mohla filosofie takovou dobu dopředu "trefit" existenci atomů? Z úst nejednoho diskutéra bylo slyšet, že to filosofie trefila náhodou. Obávám se, že pravdu zase tak úplně nemají, i když částečně ano. Ostatně i předešlé dva odstavce naznačují uvažování, které vede k závěru nedělitelnosti hmoty do nekonečna, i když Demokritos určitě neznal ani kvantovou mechaniku, ani diferenciální počet, které vznikly daleko později, ani Euklida, zakladatele klasické, který se narodil až po Demokritově smrti. Demokritos ale zřejmě znal ideje klasické geometrie a představu nekonečné dělitelnosti.
Dnes už víme, že onu nedělitelnost atomy nesplnily, takže by někdo mohl říci, že se Demokritos mýlil. Ale na obranu Demokrita je nutno konstatovat, že konkrétní určení toho, co jsou to atomy, která je atomová úroveň, provedl až v 19. století především Ludwig Boltzmann, a možná to trochu uspěchal, protože z dnešního pohledu by mohly být za nedělitelné považovány spíše elektrony a kvarky, nebo dokonce hypotetické superstruny či "gravitační" smyčky. Mimochodem, Boltzmann se v roce 1906 oběsil zejména kvůli neuznání jeho hypotézy atomů vědeckou komunitou. Smutné na tom je, že jeho hypotézu atomů prokázal už v roce 1905 Albert Einstein svým článkem, ve kterém vysvětlil Brownův pohyb pylového zrnka jako zmatenou dráhu v důsledku nárazu atomů (molekul vody) do tohoto zrnka.
Demokritos ale k "myšlence atomů dospěl úvahou, že pokud bychom dělili hmotu donekonečna, dostali bychom nic. Z ničeho ale nelze hmotu znovu sestavit." Tedy představa atomů nevznikla ad hoc, náhodou, jak někteří nesprávně vyvozují, ale logickou úvahou. Na druhé straně logickou úvahou dospěla filosofie i k tomu, že základem světa je substance, tedy něco spojitého, nebo idea anebo také čtyři živly. Tedy to vypadá, jako by se filosofie skutečně trefovala tak trochu náhodou. Ale poněkud to lze srovnat i s dnešními úvahami fyziky nad interpretací kvantové mechaniky (těchto interpretací jsou desítky) či s hypotézami podob kvantové gravitace z nichž nejznámější jsou teorie superstrun či smyčková gravitace. Obě disciplíny postupují v tomto smysly stejně, i když filosofie je ještě obecnější a je realitě vzdálenější (zejména ta méně kvalitní). Nicméně evidentně i filosofie umí generovat správné hypotézy, vedle mnoha nesprávných, podobně jako fyzika. Svět je ostatně jednotný, takže lidské dělení na fyziku a filosofii je dosti umělé. Je-li problém, může se řešit jakoukoliv disciplínou, jen je efektivní spolehnout se na racionální úvahy a ve finále na jejich ověření realitou buď v podobě experimentu nebo pozorování.
(Kvalitní) filosofie, stejně jako fyzika, prostě jen logickou úvahou vygeneruje několik možností, hypotéz, mezi nimiž je ta správná. A o správnosti hypotéz v daném konkrétním případě, musí rozhodnout fyzika či jiná z desítek disciplín, která má empirické základy.
A jaké je asi správné řešení dělitelnosti světa, když se dělitelnost nezastavila u "nedělitelných", tedy atomů? To je otázka, kterou je schopna řešit filosofie, nikoliv však fyzika, která je příliš vázána na konkrétní stav poznání v dané době a tím nedokáže dostatečně zobecnit.
Atomy či molekuly tvoří prakticky spojité médium, třeba v podobě tekutiny, pevné látky či plynu. Fyzika má spoustu druhů polí, jejichž "kondenzací" vznikají konkrétní částice. Vypadá to, že relativně diskrétní objekty, částice či třeba kameny, vznikají z určité spojité substance, ta se však zřejmě skládá z jiných diskrétních částí (třeba superstrun). Tedy hmota nebo lépe řekněme svět, abychom se vyhnuli mylnému chápání hmoty jako látky s hmotností, dokonce snad pevné, "hmatatelné", nemá pravděpodobně žádnou finální úroveň, tedy žádné finální "atomy" nebo nějakou spojitou pralátku.
Mechanickému opakování této představy změny spojitosti v diskrétnost a diskrétnosti opět ve spojitost, a to do nekonečna, pochopitelně brání proměnlivost tedy odlišnost jednotlivých strukturních úrovní, kterými postupně při cestě do hloubky procházíme. Postupujeme-li stále více "dolů", tak se tyto odlišnosti přechodů mezi spojitostí a diskrétnosti a obráceně sumují a ve velké (už neprostorové) hloubce se mění i samotný smysl základních pojmů jako částice či pole, diskrétnost či spojitost. To jen my zatím neznáme nic jiného než částice či vlny, tedy spojitost, tak si žádným způsobem neumíme představit, jak to může vypadat ve strukturní hloubce třeba o 50 úrovní níže.
Jan Fikáček
Proč jsou izraelská média daleko méně proizraelská než česká?
A nejde jen o izraelská média. USA jsou přece dlouholetý a věrný spojenec Izraele, ale ani ony nestojí teď vždy na straně Izraele. Proč? Proč se snaží válečné tažení Izraele brzdit a volají po příměří?
Jan Fikáček
Tak přece má foton hmotnost!?
Fyzika je úžasná věda, která proměnila celou naši civilizaci. Stačí vzpomenout třeba jen elektřinu bez níž by nebyly počítače, mobily, TV, osvětlení našich bytů atd. Ovšem výjimečně se v ní objeví i dost iracionální tvrzení.
Jan Fikáček
Solvay institut - Einstein, Schrödinger, Planck, Heisenberg, Bohr atd.
Od roku 1911 se konají Solvayovské konference, kterých se ve dvacátých letech účastnili dnes nejslavnější fyzici jako Einstein, Planck, Bohr, Heisenberg. Tyto konference jsou známé hromadnými fotografiemi nejslavnějších fyziků.
Jan Fikáček
Nahraďte svou ženu a děti umělou trpělivostí (inteligencí?)!
Tak jo, uznávám, že ženu a děti nelze umělou inteligencí nahradit ve většině případů, ale v jednom by to asi šlo, ne? :)
Jan Fikáček
Mašínové: Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina!
Film Bratři o skupině Mašínů dostal v sobotu cenu za nejlepší film roku na Českém lvu. Jeho tvůrce na večeru prohlásil, že to byli hrdinové. Tak se pojďme podívat na jejich činy.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Největší hrozbou je ruský imperialismus, řekl Lipavský v Budapešti
Český ministr Jan Lipavský na setkání se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem uvedl, že...
Danko dostal za nabouraný semafor pokutu a zákaz řízení. A šel zametat
Předseda Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko oznámil, že dostal pokutu 900 eur (zhruba 22...
Emisní povolenky, jak jsou nastaveny, zadupou náš průmysl do země, řekl Bžoch
Přímý přenos Tématu Green Dealu a jeho možné revize, se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...
Kdo je Matěj Ondřej Havel? Skaut a učitel dějepisu může nahradit Langšádlovou
Za jeho životopis by se nemusel stydět ani Mirek Dušín z legendárních Rychlých šípů. Nástupcem...
Prodej bytu na Suchdolském náměstí 2+kk
Suchdolské náměstí, Praha 6 - Suchdol
3 956 000 Kč
- Počet článků 310
- Celková karma 30,45
- Průměrná čtenost 3149x
Chcete-li sledovat diskuse v "jeho" skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jfikacek@gmail.com
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. Někdy je to jen divoká fantazie. Na druhé straně se snaží udržovat jistou vědeckou kvalitu, takže "esoterické" komentáře nejsou vítány. P.S.: Osobně útočné a odborně velmi nekvalitní komentáře, zejména velmi dlouhé, budou mazány.