Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Proč je filosofie jen o tom, co je všude, a ne o člověku

Když se začtete do vývojové psychologie, zjistíte, jak se rodí dětské myšlení a mění se v dospělé až vědecké. To se děje tak, že myšlení postupně získává širší a širší "záběr" a chápe větší a větší kus světa, ne jen sebe.

Když je dítě úplně malé, zajímá se jen o sebe. Zpočátku mu jde jen o to, aby sálo z prstu, nebylo mu zima a netlačilo ho bříško. Nevnímá nebo spíše nechápe dokonce ani věci blízko kolem něj. Snad někdy kolem půl roku dítě teprve rozliší své já od své matky, tedy poprvé pozná své nejbližší okolí. I jeho další rozumový vývoj spočívá v odpoutávání jeho myšlení od sebe samého a ujasňování si obrazu o světě kolem.

Jeho myšlení postoupí nejdříve ke všem hračkám v jeho pokoji, později i nejen k vlastním ale i cizím lidem a předmětům v okolí jeho bydliště. Ve škole se pak učí o jiných zemích a také tam s rodiči cestuje. A nakonec se ve škole dozví o Sluneční soustavě a celém vesmíru, nebo v chemii o prvcích, které jsou v celém vesmíru. Také něco zjistí o matematice a fyzice, které platí nejen v celém vesmíru, ale jak na úrovni celého vesmíru, tak pohybu galaxií atd. až k pohybu elementárních částic. Naučí se zákony, které platí v čase od velkého třesku a budou platit i za miliardy let, kdy už tu lidé nebudou.

Samozřejmě jsou i vědy méně obecné, které se zabývají specificky třeba lidmi, kteří žijí jen na Zemi, u jedné z asi 200 miliard hvězd v naší Mléčné dráze. Podobných galaxií je ve vesmíru asi též 200 miliard, ale možná podstatně víc. Dál ale nevidíme. Nicméně je ale jasné, že naše Země s námi je ve vesmíru zcela zanedbatelný prášek. A i kdybychom našli časem nějaké ty ET, budou se asi od nás hodně lišit. Stačí se podívat, jak se od nás liší jiní vysoce inteligentní tvorové na Zemi, tedy delfíni, havranovití, papoušci, sloni atd. Ti mají o dost odlišnou psychiku.

Z toho je ale jasné, že humanitní vědy jako psychologie, sociologie, politologie, teorie umění atd. se zabývají extrémně specifickým a vzácným případem, který žije na jediné planetě a to velmi krátkou dobu. Nejstarší nález fosilie, kterou lze označit rodem Homo je stará 2,8 miliónů let, což dává tomuto rodu období existence odpovídající 0,02 % času existence vesmíru. Náš druh Homo sapiens existuje asi 800 tisíc let, což dává asi 0,006 % času vesmíru. V rámci vesmíru je to tedy zanedbatelný okamžik.

Jak jsme zanedbatelní v prostoru i čase, tak jsme zanedbatelní i ve strukturních úrovních. Existujeme jako lidé jen v "malém" makrosvětě v řádu metrů. "Pod" námi (i v nás) jsou menší a menší struktury: naše orgány (naše srdce není člověk), jejich části, jejich buňky, jejichž struktura je velmi složitá, podobně jako našich orgánů. Struktura buněk se skládá z makromolekul, ty se skládají z atomů, atomu mají uvnitř atomová jádra, ty jsou složeny z protonů a neutronů a ty z kvarků. Kvarky jsou zřejmě ze superstrun a ty jsou pravděpodobně "sestaveny" z prostoročasových atomů. Nemáme důvod předpokládat, že tam se to zastaví, tedy mohou pokračovat hlubší a hlubší strukturní úrovně dál a dál. Podobné je to směrem nahoru. Větší než my jsou stromy, skály, údolí, jeskyně. Výše jsou kontinenty a moře a pak planety, planetární soustavy, hvězdokupy, galaxie, shluky galaxií, vlákna shluků galaxií, vesmír, zřejmě i multivesmír, multi-multivesmír a může to jít zase dál a dál. O tom si můžete něco přečíst třeba v blogu Co bylo před multivesmírem, před multi-multivesmírem, před multi-multi-multivesmírem......

Jsme jen neviditelný prášek v naší galaxii a co teprve ve vesmíru, který má takových galaxií nejméně 200 000 000 000.

Vidíme, že člověk je jak prostorově, tak časově i strukturně zanedbatelný. Také disponuje oproti vesmíru zcela zanedbatelnou energií. Ano člověk je velmi speciální případ. Filosofie se ale naopak zabývá tím nejobecnějším. Řeší třeba otázku pohybu a klidu (klid atomů je vlastně vyrovnání jejich protisměrných pohybů, kmitání) a to na všech strukturních úrovních, na všech místech ve vesmíru i mimo něj a také jak ve velkém třesku (i dříve), tak v daleké budoucnosti. Filosofie je dokonce obecnější než fyzika či matematika, které platí prakticky všude, vždy i na všech strukturních úrovních.

Ovšem když je filosofie obecnější než např. fyzika a matematika, těžko se může zabývat i tak specifickým  a ojedinělým případem jako je člověk. Ostatně by bylo také divné, kdyby se dvě vědy zabývaly tímtéž tématem. Vědy se dělí tak, aby si "nelezly do zelí". Fyzika končí tam, kde začíná biologie. Není to tak, že biologie i fyzika zkoumají atomy. Takže i proto nemůže být třeba existencialismus filosofií, když se zabývá psychologií člověka. Jediné, co by nám to mohlo namlouvat, by byl bůh. Ovšem na naivní sebestředné pohádky věda nevěří, že, takže tento argument je ze hry.

Poslední záchranou filosofie coby humanitní disciplíny je pro některé její historie. Vždyť přece filosofie znamená lásku k moudrosti a moudrost se týká hlavně lidského života. Jenže takovou všezahrnující disciplínou byla filosofie někdy před 2500 lety, kdy znalosti oborů jako je fyzika byly malé a vzdělaný člověk mohl v podstatě (jako třeba Aristoteles) obsáhnout veškeré lidské vědění. Od té doby se z lůna matky filosofie zrodily už stovky oborů, mezi jinými i ty zabývající se specifickými problémy lidí, jako psychologie. A těžko tvrdit, že děti, které matka porodila, jsou stále součástí jejího těla.

Že kdysi před Kristem filosofie zahrnovala i člověka, neznamená, že jej zahrnuje stále i dnes. A když se filosofie zabývá dnes už jen tím nejobecnějším, tedy obecnějším než třeba fyzika a matematika, je jasné, že se týká jen všudypřítomných věcí, které jsou všude v prostoru, v každém čase a na každé strukturní úrovni. Tedy věcí jako je čas (i multivesmíru), prostor (i multivesmíru), vztahu diskrétnosti a spojitosti, náhody a kauzality, pohybu a klidu, rozporů jednoty, vazba a částí, emergence, jev atd., atd. 

Stejně jako dítě odpoutá své myšlení od sebe samého, stejně se musí odpoutat myšlení filosofie od lidské sebestřednosti, která je pro obecné myšlení destruující a upoutává ptáka filosofie řetězem k zemi. Abychom se ale chápali dobře, nezpochybňuju, že psychologie, politologie atd. jsou pro člověka důležitější než filosofie. Musí si svém problémy v běžném životě řešit a je to podstatné. Ovšem není to filosofie, jak si mnoho lidí namlouvá, aby své vlastní problémy "posvětili" a vyzdvihli termínem filosofie. Je pochopitelné, že když nás bolí zub, nezajímá nás vět kolem, jak to vystihl Shakespeare svým sloganem. "Nebylo dosud filozofa, který by mohl trpělivě snášet bolení zubů." Ovšem když filosofa bolí zuby, nevěnuje se filosofii, ale sobě. To se vylučuje. Zaměření se na sebe ničí obecné uvažování.

Nebylo filosofa, který by trpělivě snášel bolení zubů. William Shakespeare

Filosofie vůbec není humanitní věda, a jediné, čím se z donucení z lidských problémů zabývá, je teorie poznání. Tu řeší ale jen proto, aby pochopila, jak pozice myslícího na jednom místě, v jednom čase a na jedné strukturní úrovni deformuje jeho pohled na svět. A aby tuto deformaci co nejvíce odstranila. Je to tedy opět jen "pryč s člověkem". Například pochopení, že člověk vidí jen velmi málo podrobně je základem prvního vědeckého použití dalekohledu Galileem, což způsobilo revoluci v poznání a odvrhlo Zemi jako plochou desku. To, že člověk vidí jen uzoučkou část elektromagnetického spektra stojí za viděním rentgenem nebo za infračervenou, ultrafialovou a dalšími astronomiemi atd. Navíc teorie poznání vůbec není jen o člověku. Svou realitu, obraz okolního světa, mají i zvířata a hmyz. Ostatně i bahno "poznává" vaši botu, když do něj šlápnete a zanecháte tam stopu. Teorie poznání je o obrazech okolí v čemkoliv, co může vytvořit obraz. Osvobození je od prostorové, časové a strukturní lokálnosti je ten hlavní úkol filosofie, a utopení v takového lokálnosti, tedy klapky na očích, je to její největší nebezpečí.

Princip pryč s člověkem a s jeho deformacemi je základní myšlenkou vědy vůbec. Místo subjektivního "měření" teploty tím, že vystrčíme ruku z okna, dnes používáme objektivní a daleko přesnější teploměry. Čas už neměříme osobním pocitem, který je diametrálně odlišný, jsme-li s láskou nebo v práci, ale hodinami. Vzdálenosti neměříme tím, kam dosáhneme sáhy nebo různě velkými končetinami, lokty, ale objektivním metrem. A to je ten objektivní pohled, který mnohem lépe řeší i naše lidské problémy. Dnes už lidé (většina) nechodím ke kořenářkám, které mají takový pocit, že nějaká bylina funguje, ale na COVID použijeme vakcíny. Máme-li v sobě bolestivý kámen, necháme si ho vyoperovat a nedáme na šamanská léčení.

Tento nezávislý pohled krásně ilustruje původ slova teorie (díky Prof. Kvaszi). Theorés byl člověk, kterého komunita vysílala na náboženské slavnosti, aby tam pozoroval a hodnotil, jestli se obřady dělají správně, aby uspokojily bohy. Proto se nesměl theorés obřadu účastnit, aby ne nestrhly emoce, ale musel je nestranně a kriticky posuzovat. Jistě se jindy s plnou vervou emočně obřadů zúčastnil, ale jestli měl posoudit, jestli proběhly "správně", musel být nestranný a nezúčastněný.

Autor: Jan Fikáček | úterý 11.1.2022 9:06 | karma článku: 29,09 | přečteno: 1293x
  • Další články autora

Jan Fikáček

Proč jsou izraelská média daleko méně proizraelská než česká?

A nejde jen o izraelská média. USA jsou přece dlouholetý a věrný spojenec Izraele, ale ani ony nestojí teď vždy na straně Izraele. Proč? Proč se snaží válečné tažení Izraele brzdit a volají po příměří?

16.4.2024 v 9:07 | Karma: 36,70 | Přečteno: 3319x | Diskuse| Politika

Jan Fikáček

Tak přece má foton hmotnost!?

Fyzika je úžasná věda, která proměnila celou naši civilizaci. Stačí vzpomenout třeba jen elektřinu bez níž by nebyly počítače, mobily, TV, osvětlení našich bytů atd. Ovšem výjimečně se v ní objeví i dost iracionální tvrzení.

9.4.2024 v 9:07 | Karma: 22,82 | Přečteno: 810x | Diskuse| Věda

Jan Fikáček

Solvay institut - Einstein, Schrödinger, Planck, Heisenberg, Bohr atd.

Od roku 1911 se konají Solvayovské konference, kterých se ve dvacátých letech účastnili dnes nejslavnější fyzici jako Einstein, Planck, Bohr, Heisenberg. Tyto konference jsou známé hromadnými fotografiemi nejslavnějších fyziků.

2.4.2024 v 9:07 | Karma: 20,73 | Přečteno: 531x | Diskuse| Věda

Jan Fikáček

Nahraďte svou ženu a děti umělou trpělivostí (inteligencí?)!

Tak jo, uznávám, že ženu a děti nelze umělou inteligencí nahradit ve většině případů, ale v jednom by to asi šlo, ne? :)

20.3.2024 v 9:07 | Karma: 24,49 | Přečteno: 874x | Diskuse| Věda

Jan Fikáček

Mašínové: Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina!

Film Bratři o skupině Mašínů dostal v sobotu cenu za nejlepší film roku na Českém lvu. Jeho tvůrce na večeru prohlásil, že to byli hrdinové. Tak se pojďme podívat na jejich činy.

11.3.2024 v 9:07 | Karma: 45,75 | Přečteno: 6432x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar

27. dubna 2024

Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...

Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste

27. dubna 2024

Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...

Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump

26. dubna 2024  22:27

Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...

USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek

26. dubna 2024  21:30

USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...

  • Počet článků 310
  • Celková karma 30,45
  • Průměrná čtenost 3149x
Vystudoval chemii (SŠ), kybernetiku, řízení, ekonomii a teorii systémů (interdisciplinární studia - VŠ), je obecně uvažujícím člověkem někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Od září 2021 Ph.D. se zaměřením na filosofii fyziky a matematiky. Pracoval jako evropský expert pro "Future Technologies", 7 let pak v jedné z nejvyšších evropských pozic v počítačové bezpečnosti. Momentálně finanční expert na evropské úrovni. V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR. Je členem světové vědecké Společnosti pro filosofii času. Absolvent Oxfordského kurzu Filosofie vědy. Více informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v "jeho" skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jfikacek@gmail.com
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. Někdy je to jen divoká fantazie. Na druhé straně se snaží udržovat jistou vědeckou kvalitu, takže "esoterické" komentáře nejsou vítány. P.S.: Osobně útočné a odborně velmi nekvalitní komentáře, zejména velmi dlouhé, budou mazány.