Dobrý den,

já mám právě kvůli relativnímu pohledu na celou situaci s touto teorií docela problém. Dokážu přijmout fakt, že světlo letí ve všech soustavách stejnou rychlostí. Už se mi ale nelíbí myšlenka, že dochází k "opravdové" dilataci času. Dokážu si ale představit, že může dojít k dilataci časové vizualizace.

Právě onen příklad s vlakem, kdy na nádraží jsou jedny světelné hodiny a ve vlaku druhé, ve mě vytváří pochybnost. Nejde mi o to, jak se stavy jeví, ale jaké skutečné jsou. V případě, že onen vlak zrychlí jen na dobu jednoho tiku a zase zpomalí, měl by pozorovatel na nádraží vidět posun v tiku hodin ve vlaku, ale pozorovatel ve vlaku by měl vidět zároveň posun tiku na nádraží a to v obou případech o stejný kus periody. Když oboje hodiny budou nakonec ve stejné soustavě, měly by být vzájemně zpožděné, což je vlastně nesmysl.

Vysvětlit by se to dalo pomocí zrychlení a pohybu vlaku, kdy zrychlení a přibližování způsobí vizuelně posun ve vnímání toku času ve vlaku u vnějšího pozorovatele, zatímco následné vzdalování a zpomalení způsobí návrat do pozorovatelova času, jakousi synchronizaci. Potom by tento konflikt s obojím zpožděním byl vysvětlen, protože ve skutečnosti by ke skutečné dilataci nedošlo, ale byla by jen zdánlivá.

Speciální teorie relativity mi tudíž připadá velmi slabá, protože pokud by mělo dojít k dilataci času jen u jednoho pozorovatele, pak zákonitě ten druhý musí být výjimečný, což znamená popření relativního pohledu, tedy nejzákladnějšího axiomu celé teorie.

Možná jste to vzal jen za nesprávný konec. Jde spíš o "rovnocennost" soustav, protože v každé soustavě (třeba ve vlaku, na peróně či na povrchu Slunce) má rychlost světla skutečně hodnotu c a každý vnitřní pozorovatel ve své soustavě svým přístrojem opravdu naměří a potvrdí rychlost světla c. To však znamená, že pokud všichni (ve vlaku, na peroně, na Slunci) naměřili konstantní "c", něco není v pořádku - na Slunci z důsledku OTR ubíhá čas pomaleji než na Zemi a na Zemi pomaleji než na její vyšší orbitě a pokud by platilo, že rychlost světla je stejná natvrdo, hypotetičtí slunéčňané by ji museli naměřit vyšší - přece za ten jejich jeden zpomalený "tik" by světlo urazilo delší vzdálenost, ale neurazí, protože i světlo se v rámci jejich soustavy zpomalilo tak, aby "vyhovělo" jejich jednomu delšímu "tiku" a tudíž i slunéčňané shledají rychlost světla ve své soustavě ke svému času naprosto normální, tedy c (graficky se to vyjadŕuje přeponou trojúhelníku pod nějakým úhlem, jakoby šlo po delší dráze a čas se odečte z odvěsny - transformace). Proto jsou soustavy rovnocenné v rámci "jejich" c a vše se kroutí podle času, mající vliv na vše. Z pohledu vnějšího pozorovatele byste dalekohledem zjistil, že hypotetičtí slunéčnané vše konají jako ve zpomaleném filmu a dokonce i jejich atomové hodiny jdou pomaleji. To samé byste pozoroval na Zemi z vysoké orbity, samozřejmě téměř neznatelně. Pokud by Vás napadlo "změřit" jejich zpomalené světlo, ve vaší soustavě už bude mít svou normální rychlost poplatnou času vaší soustavy, tedy normální c a tudíž nezjistíte nic. Proto má c přívlastek "absolutní". Změnu dohledáte jen skrze Dopplerův posuv - co bylo "zpomaleno", má menší frekvenci, tedy energii a naopak. Umíme to rozlišit od kosmologického posuvu... Důsledky STR nejsou tak výrazné, jako výše popsané důsledky OTR, ale je to stejné až na maličkost, že ve hře je rychlost a její změna. Mě vyhovuje kvantové vysvětlení, ale stačí, když si budete pamatovat, že co je v pohybu